Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Advent 2009 (č. 85)


ÚVODNÍK

Nešel internet a mobil zlobil!
Kdo by z toho nebyl nervózní?

Ježíš přišel v Betlémě s novým bezporuchovým vynálezem:
člověk si může povídat s Bohem.

Vánoce nabízejí nejmodernější komunikační technologii.

Je možné žít bez komunikace?
Bez komunikace s lidmi?
Bez komunikace s Bohem?

P. Jenda Balík

 

SLOVO NA OKRAJ

Čas plynul. Z jeskyně se neozývaly žádné zvuky. Panovalo tam hluché ticho. Josef věděl, že porod může trvat dlouho. V myšlenkách se nedokázal ani na chvíli odpoutat od toho, co se dělo v jeskyni. Věděl, že se děje něco neobyčejného, zázračného.

Bude však ten, který se měl za chvíli narodit, chtít poslouchat naivní vyprávění o noci, kdy přišel na svět? Kdo to bude? Bytost, které bude dáno vědět všechno, co se stalo před jejím narozením, nebo obyčejný člověk, který pomalu poroste, bude zrát a objevovat svůj svět? Hospodin ho mohl jistě seslat na Zem jinak: jako mocného a silného. Proč chtěl, aby to, co má být krásné, začalo v bídě a samotě?

A možná to byla jen chvíle – chvíle zkoušky?

Z knihy Jana Dobraczynského Stín Otce
Příběh o Josefovi z Nazaretu
(vydalo nakladatelství Paulínky 2001)

"Tatínku, maminko, Vaše dítě bude génius!" Jak by na podobné sdělení reagovali mnozí lidé dnes? Určitě by se snažili – řečeno dnešní terminologií – udělat z takového dítěte mediální hvězdu, až by vyrostlo. Na internet by cpali jeho fotky, hned by kontaktovali sdělovací prostředky, posílali by svého "malého génia" do různých soutěží, protože by z toho "něco káplo." Josef z Nazareta se však zachoval úplně jinak. Netoužil po něčem podobném. Byl skromný a nesobecký – myslel na to, jaký prospěch bude mít z narození malého dítěte společnost a celý svět.

Josef z Nazareta však podobně jako my, lidé 21. století, pociťoval existenční obavy, strachoval se o své bližní, nedokázal najít odpovědi na spoustu otázek, které jej trápily, měl pochybnosti. Ve své víře však nezakolísal a vytrval až do konce.

My se dnes často dušujeme a ubezpečujeme sami sebe a své okolí, že naše víra je pevná a neochvějná – stačí však různé životní zkoušky, dlouhodobé pracovní, rodinné a zdravotní problémy a najednou máme pocit, že jsme úplně osamoceni, vsugerujeme si představu, že naše trápení nikoho nezajímá a že trpíme nevinně. Modlíme se k Bohu, prosíme ho o pomoc – ale ta nepřichází. A my ji přece potřebujeme teď, hned!

Josef z Nazareta, podobně jako další svatí, nebyl svatořečen za svého života. Zkoušky a trápení jej však očišťovaly již na tomto světě a "světlo z Betléma" ho pak dovedlo bezpečně až nebeskému cíli.

Naučme se tedy v této adventní době, která je protikladem doby nervózní, neklidné a uspěchané, rozpoznat a oddělit podstatné a duchovní od povrchního, líbivého a kýčovitého, co nám neustále nabízí a vnucuje současný konzumní svět.

Věřme tomu, že toto "betlémské světlo", které je jakýmsi majákem nebo signálním ohněm na pobřeží, dovede naši loď, do které občas teče a která se zmítá v bouřích života, spolehlivě do přístavu na věčnosti.

Bohuslav Zezula

 

PROGRAM FARNOSTI

VÁNOCE 2009 - Pořad bohoslužeb

čtvrtek 24. 12.Štědrý večer16:00 – mše svatá, na kterou zveme zvláště rodiče s dětmi
24:00 – půlnoční mše svatá
pátek 25. 12.Boží hod vánočníMše svaté v 7:00, 9:00, 10:30 a 18:00
sobota 26. 12.Sv. ŠtěpánaMše svaté v 9:00 a 18:00 (doprovázená sborem)
neděle 27. 12.Svátek svaté rodinyMše svaté v 7:00, 9:00, 10:30 a 18.00
Při každé mši svaté proběhne obnova manželských slibů.
pondělí 28. 12.Mše svatá v 18:00
úterý 29. 12.Mše svatá v 18:00
středa 30. 12.Mše svatá v 18:00
čtvrtek 31. 12.Mše svatá s poděkováním za uplynulý rok bude již v 17:00!
pátek 1. 1.Slavnost Matky Boží Panny MarieMše svaté v 7:00, 9:00, 10:30 a 18:00

Příležitost ke svátosti smíření

sobota 19. 12.10:00 – 12:0014:00 – 20:3010:00 – 12:00 i P. Jančík
neděle 20. 12.dopoledne14:00 – 18:0014:00 – 18:00 i P. Jančík
pondělí 21. 12.10:00 – 12:0014:00 – 18:0010:00 – 12:00
14:00 – 15:00 i P. Kolář
úterý 22. 12.10:00 – 12:0014:00 – 20:0015:00 – 18:00 i P. Kolář
středa 23. 12.10:00 – 12:0014:00 – 20:0015:00 – 18:00 i P. Kolář
čtvrtek 24. 12.10:00 – 12:0014:00 – 16:00

Pokud máte doma nemocné, kteří by uvítali návštěvu kněze a chtěli by se s ním pomodlit, stačí se domluvit s kněžími, kteří rádi přijdou.

Všem přejí hodně pokoje a lásky do srdce a do rodin

P. Jan Balík, P. Vladimír Kalík a jáhen Pavel Reumann

PROGRAM NA ROK 2009

Silvestr pro mládež
P. Balík zve mladé na vánoční prázdniny a na Silvestra do Příchovic. Lyže s sebou. Odjezd v pondělí 28. prosince a návrat v sobotu 2. ledna. Cena: doprava kolem 200 Kč a za pobyt cca. 100 Kč na den.

PROGRAM NA ROK 2010

Tříkrálová sbírka 2010

Milí farníci, již několik let pořádá Charita České republiky Tříkrálovou sbírku, do které se pravidelně zapojuje i naše farnost. Tato sbírka je podle prezidenta Arcidiecézní charity.
P. Vojtěcha Eliáše příležitostí ke „zviditelnění“ církve ve společnosti a zároveň příležitostí, jak několik dní v roce mohou ukázat lidé ve farnosti, že to nejsou slova, ale činy, které dokazují jejich ochotu udělat něco ve farnosti.
Koledníci malí i velcí, staří i mladí, profesionálové i začátečníci, hlaste se, prosím, v sakristii. Koledování bude probíhat od 3. do 10. ledna, je možné se zapojit jen na pár hodin nebo i na několik dní. Již tradičně jsou všichni koledníci zváni na slavnostní mši svatou slouženou otcem kardinálem v neděli 3. ledna ve 14 hodin na pražském arcibiskupství v sále kardinála Berana.

Markéta Mocová

Duchovní obnovy v postu
Pro rodiny s hlídáním dětí – sobota 20. 3.
Pro farníky obecně – sobota 27. 3. – odpoledne s P. Peterem Kováčem

Pro děti

Jarní pobyt na horách pro děti a rodiny
Během jarních prázdnin od 6. března do 13. března 2010 nabízíme pro děti a mládež a také pro rodiny pobyt v Rokytnici. Rodiny budou ubytovány zvlášť v upraveném patře. Informace a přihlášky u Lídy.

První svaté přijímání dětí
Příprava na první sv. přijímání začíná v pátek 19. března v 16:00. Kromě dětí se budou scházet i rodiče. Spojenými silami se tak budeme snažit dobře připravit nejen děti, ale celé rodiny na významnou slavnost v životě. Termíny setkání: 26. března, 9. dubna, 23. dubna, 14. května, 28. května, 4. června. První svatá zpověď bude v sobotu 5. června v 16:30. První svaté přijímání se bude konat v neděli 6. června 2010 v 10:30.

Letní tábor
Letní tábor pro děti připravujeme od 16. do 27. 8. 2010. Cena 2 500,-Kč. Místo konání Vyšší Brod.

Pro mládež

Arcidiecézní setkání mládeže
20. března

Kola
Odjezd 1. července 2010. Návrat plánujeme na 6. července. Cena 2 400 Kč.

S mladými k moři a do Medjugorje
Od 30. 7. do 9. 8. zveme mladé na pobyt k moři na Makarskou. Cena 5 000 Kč.

 

Z FARNÍ KRONIKY

SETKÁNÍ SE SVATÝM OTCEM U PRAŽSKÉHO JEZULÁTKA

Dne 26. září zavítal Benedikt XVI. do naší vlasti a já měl tu čest se s ním osobně setkat. Museli jsme čekat 2,5-3 hodiny (nuda :-(), ale pak se nám to opravdu vyplatilo. Nejen že jsme ho viděli naživo, ale dokonce jsme si s ním podali ruku (prý si ji nesmím mýt :-)). Když dával Jezulátku korunku, slyšel jsem jen "cvak, cvak, cvak" (fotografové). Líbilo se mi, jak říkal, že děti jsou budoucnost a naděje lidstva a že máme být jako Jezulátko. Opravdu nelituji. Takže, až zas přijede papež, rozhodně půjdu.

Matěj Slabý

NÁVŠTĚVA PAPEŽE BENEDIKTA XVI. – KRISTUS UPROSTŘED NÁS

Jako každá věřící rodina i my jsme se těšili na návštěvu papeže Benedikta XVI. v Praze. Z naší strašnické farnosti jsme přijali možnost přivítat papeže již při jeho příchodu na letišti. To, co jsme prožili při osobním setkání s ním, určitě zasáhlo do našeho života zásadním způsobem. Byl to okamžik, který nelze popsat slovy, ale zkusíme sdělit svoje dojmy.

Papež po pozdravu s hlavou státu a církevními představiteli přistoupil k věřícím, kde jsme stáli i my. Najednou přišel hluboký okamžik, který jsme prožili velice osobním způsobem. Papež přistoupil k našemu synovi, který seděl jednomu z nás na ramenou, chytil ho za ruce a požehnal mu znamením kříže na čele. Pro někoho to může být všední okamžik, ale my jsme prožili neopakovatelný okamžik setkání s Kristem, který je uprostřed nás. To, co jsme cítili v tento okamžik, byla velká nepopsatelná milost spojená s pocitem pokoje, klidu a naděje v našem srdci v tak vypjaté a pohnuté době. Kristus osobitým a jedinečným způsobem promluvil k nám slovy: "Pokoj Vám, víra tvá tě naplní, věř a budeš spasen". Přišel posel pravdy a dárce pokoje, který naplňuje lidská srdce a dává rodině ten pravý směr a význam.

Šimon je naše první dítě, na které jsme dlouho čekali. Skrze přirozené plánování rodičovství a modlitby jsme viděli jeho příchod do naší rodiny jako velký dar života a požehnání pro naši rodinu. Byla to jasná odpověď na naše hledání skrze pravdu víry. Toto setkání znamenalo pro nás konkrétní a skutečné setkání se s Bohem skrze svatého Otce.

Přejeme Všem (zvláště mladým rodinám), aby zažili podobné setkání s Bohem, které posílí jejich snahu žít cestu pravdy a víry navzdory proudu dnešní doby. Uvědomujeme si naši slabost a hříšnost. Ale je tady mezi námi Ježíš, který nás doprovází, stačí jenom věřit.

Lucie, Martin a Šimon Šmehilovi

Tři dny pobytu Sv. Otce u nás překonaly všechny mé představy. Kvůli zdravotnímu stavu jsme sice do St. Boleslavi jet nemohli, a tak jsme celou mši doma u televize prožívali, jako kdybychom byli přítomni. Byl jsem poněkud překvapen žádostí Benedikta XVI., aby se přítomní během obřadu zdrželi jakéhokoliv potlesku a mávání vlajkami. Ale pak jsem pochopil, mezi nás sestoupil Bůh. Bylo to tak intenzivní a mrazivé, veškeré pochybnosti šly stranou. V celém svém pozemském životě jsem nic podobného nezažil. Jsem dokonce přesvědčen, že mše za svatého Václava, byla ještě intenzivnější. Je potěšující, že na její přípravě se podíleli z valné části mladí lidé. I hudební doprovod byl nezaměnitelný, nádherný.

Manželka vařila ráno, aby mohla pobyt papeže sledovat. Sv. Otec – nevím, jak to vystihnout slovy – mi připadal skromný, (v žádném případě pyšný), důstojný a rozhodný.

Karel Hoffmann

BOHOSLUŽBA SE SVATÝM OTCEM VE STARÉ BOLESLAVI

O tom, že budu asistovat Svatému otci při bohoslužbě ve Staré Boleslavi, jsem se dozvěděl asi dva měsíce před plánovaným termínem. Byla to pro mě značně překvapující nabídka, která se ale neodmítá. Snad právě proto, abych celou věc nějak předem "nezazdil", jsem raději o svém pověření číst evangelium při mši nikde příliš nehovořil. Prostě jsem si střežil své tajemství, které má být odhaleno v pravý čas.

Po mši svaté, která byla velkým osobním zážitkem pro mnohé z nás, jsem byl opět velmi mile překvapen. Nejen z nečekaného osobního setkání se Svatým otcem, ale i z pozitivních reakcí mého okolí. Jako kaplan Hradní stráže jsem příliš nepředpokládal, že by televizní přenos bohoslužby byl vnímán "mými" nepříliš zbožnými vojáky. Zvláště když pastorační návštěva Svatého otce vrcholila a ony tři dny téměř nepřetržitého vysílání bohoslužeb, setkání a projevů je mohly naplnit únavou a nezájmem. Ale mýlil jsem se. Jen jsem žasnul nad množstvím milých reakcí, osobních rozhovorů, mailů a esemesek. Návštěva Svatého otce v naší zemi nebyla tedy vstřícně vnímána jen ze strany věřících, ale i tam, kde bychom to možná nejméně čekali.

kpt. Vladimír Hudousek
trvalý jáhen a kaplan Hradní stráže

DRAKIÁDA

Jako každý rok pořádá naše farnost soutěž v pouštění draků – drakiádu. Scházíme se vždy na „naší Dračí louce“, což je louka hned vedle hostivařské přehrady, která nám nejvíce vyhovuje.

Letošní drakiádu jsme stanovili na 10. října. Počasí v září bylo nádherné, teploty šplhaly přes 20 °C. Těšili jsme se. Ale jako naschvál o určeném víkendu začal podzim. Obloha se zatáhla, o 10 °C se ochladilo, zato vítr nefoukal vůbec. Už jsme se báli, že veškerá naše snaha bude zbytečná a nikdo nedorazí. K naší velké radosti se však několik dětí, lačných pouštění draků našlo! Měli jsme totiž letos připravenou novinku: superlétacího farního draka – vránu. S tímto drakem si každé dítko vyzkoušelo jak dlouho se mu drak udrží ve vzduchu. Ve druhé disciplíně se hodnotilo, který z vlastních draků létá nejvýš a třetí disciplína je čistě estetická. „Odborná porota“ vybere nejhezčího draka. Vyvrcholením celého odpoledne je pak rozdávání cen. Každý „krotitel draků“ si odnese domů několik sladkostí a dračí medaili na památku.

Zkrátka a dobře, všichni jsme se dobře bavili a užili si hezké odpoledne i v tom ne zrovna vlídném počasí. Děti se pěkně proběhly a bylo fajn, že pro jednou vyměnily oblíbený počítač za sportovní aktivitu. Tečku na závěr obstaral teplý čaj v nedalekém občerstvení. Už teď se těšíme na další drakiádu a srdečně zveme všechny, zvláště ty kteří s námi ještě nelétali. Rádi poradíme i s nákupem. Nejlépe létají látkoví draci, kteří se dají koupit v Tescu za cenu přibližně 70,-Kč.

Tak za rok na shledanou!

PODZIMNÍ PRÁZDNINY V KLOKOTECH

Každý rok jezdíme s dětmi na podzimní prázdniny. Letos byly naším cílem Klokoty u Tábora.

Ve středu 28.10. jsme se sešli ráno v hojném počtu na Hlavním nádraží a vydali se vlakem do Klokot. Několikrát jsme přestoupili a před polednem jsme dorazili na faru, kde na nás už čekala Lída, která nám tam autem přivezla batohy.

Po obědě se děti rozdělily do šesti skupinek – tzv. "nunciatur". Letošním tématem bylo totiž papežství, a proto každá skupinka představovala nuncia, který byl poslán do neexistující země. Každý den se děti seznámily s jedním ze tří hlavních úkolů papeže (klíčník, pastýř a povzbuzovatel). Každá "nunciatura" se snažila získat za hry co nejvíce "peněz" na papežské misijní dílo. Poslední den potom skupinky vytvořily projekt, na jaký účel mají být peníze použity.

Během pobytu nás na faru přijela navštívit "papežská návštěva", což byl otec Peter Kováč, se kterým jsme měli v místním kostele mši svatou. Nezaháleli jsme ani co se týče výletů – došli jsme na Kozí hrádek a na rozhlednu Hýlačka.

Dovolím se ale říct, že naprostým vyvrcholením byla asi pro všechny poslední den po návratu do Prahy návštěva u papežského nuncia Diega Causera na nunciatuře ve Voršilské ulici. Každá skupinka mu předala svůj návrh na využití vyhraných peněz. Po modlitbě a požehnání jsme se zase rozprchli ke svým rodičům, kteří na nás netrpělivě čekali na nádraží.

Doufám, že se všem podzimní prázdniny líbily a že si všichni domů přivezli hezké zážitky.

Maruška Smolková

 

OD LÍDY

PRO DĚTI

MILÉ DĚTI,
dnes začíná advent, radostná příprava na příchod Pána Ježíše. Vzadu v kostele se už všechno chystá na stavění jesliček, na keramický betlém, pro který jste postupně vyráběly figurky, a nyní v adventu vás ještě čeká nasbírat svíčky pro betlémské světlo.

První jesličky podle tradice pocházejí od svatého Františka z Assisi. V roce 1223 jej prý pozval italský šlechtic Giovanni di Velita, aby strávil vánoční svátky na jeho panství. František si přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. V jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli, uspořádal výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu lucernami a pochodněmi, když pospíchali k jeskyni. U jesliček, v tomto improvizovaném Betlému, sloužil kněz snad poprvé v historii půlnoční mši svatou a František předčítal známé úryvky z Lukášova evangelia, které podrobně vypráví o Kristově narození.

Z této Františkovy oslavy narození Páně se pomalu stal milý vánoční zvyk, který se rychle rozšířil po celém světě.

Děti, přeji vám i všem doma u těch vašich jesliček hodně radosti ze slavení Ježíšova narození a v Novém roce ať vám Pán žehná.

Lída

A CO SE PRO VÁS, DĚTI, CHYSTÁ?

Kněžské sborníky
Jak se vám podařilo splnit první úkol? O Svatém otci jste určitě sehnaly spoustu zajímavostí. Letos, podobně jako vloni při nedělních katechezích, soutěžíme. Tentokrát ne se svatým Pavlem, ale se svatými kněžími – jsou to Jan Maria Vianney, Don Bosco, Otec Damián.
Na nástěnce v učebně jste si jistě všimly dalšího úkolu – patron kněží svatý Jan Maria Vianney. Určitě o něm něco vypátráte. Potom bude následovat Don Bosco – staral se o opuštěné chlapce, byl veselý a kamarádský. Do sborníku si k němu napište alespoň pět pěkných vtipů. Otec Damián de Veuster na ostrově Molokai obětavě pečoval o malomocné. O nemocné se nyní s láskou starají misionáři. Pokuste se sehnat něco o těchto statečných lidech. V lednu přineste sborníky na faru a uspořádáme zajímavou výstavu. A nebojte se, body do SMS soutěže ani sladká odměna vás neminou!

Tříkrálová sbírka
Od 3. do 10. ledna – kdo se ještě nepřihlásil v sakristii jako koledník, má nejvyšší čas!!

Masopustní karneval
13. února v 15 hodin – poslední sobotu před Popeleční středou zveme všechny děti do tělocvičny Základní školy Brigádníků. Pohádkové postavičky už chystají zajímavé soutěže a jistě i bohaté odměny. Porota, jako každoročně, vyhlašuje navíc soutěž o tři nejlepší masky.

Jarní prázdniny
Od soboty 6. března do soboty 13. března na faře v Rokytnici nad Jizerou. Lyžařské vleky jsou nedaleko. Bylo by dobré, kdyby všechny děti měly lyže – běžecké nebo sjezdové. Přihlášky jsou v sakristii nebo na webových stránkách. Odevzdejte je vyplněné nejpozději do neděle 7. února v sakristii spolu se zálohou 1 000 Kč, celková cena je 2 900 Kč.

Pečení misijních koláčků
Pečení misijních koláčků plánujeme na sobotu před 5. postní nedělí, na 20. března od 10 hodin v učebně. V neděli je budeme nabízet po skončení každé mše svaté u východu z kostela za dobrovolný příspěvek. Výtěžek letos věnujeme na Papežské misijní dílo dětí.

Na všechny se těší Lída a její věrní pomocníci

 

FARNÍCI SE SVĚŘUJÍ

Sestřičko Chudobo, vítám Tě a raduji se, že jsi přišla ke mně na návštěvu. Cestovala jsi ke mně pěknou dálku, až z Ameriky a pak jsi prošla napříč Evropou. Spousta lidí se Tě bojí, protože neznají ten pravý zdroj radosti, kterým je milující Bůh. Byla jim vzata naděje, kterou nám dal Kristus svým vzkříšením. My, sestřičko, kteří jsme zakotveni ve víře a známe pravý smysl života, se nemusíme Tvé přítomnosti tak bát. Víš, já Ti něco řeknu, když už si se ke mně plahočila takovou dálku. Peníze jsou prostředek, ne cíl. Ale většina lidí to vidí trošku jinak. A pak, když chceš přijít na návštěvu i k nim, Tě nechtějí přijmout a když se k nim přece jenom násilím vnutíš, Tě nenávidí a chtějí se Tě zbavit. U mě se budeš mít lépe, já Tě mám v popisu své práce, jsem františkán. Když tedy zaklepeš na moje dveře a místo zvolání: "Dobrý den," řekneš: "Ve jménu Páně," tak Ti rychle otevřu a pustím Tě, drahá moje sestřičko, protože přicházíš z pověření toho Nejvyššího.

Poznávám, že jsi velmi užitečná a pro moji bujnou dušičku i velmi prospěšná. Dáváš mi brzy po Tvém vpuštění do domácnosti mého srdce poznat, že jsi mojí přítelkyní. Vedeš mě cestou přímou k našemu Bohu. Díky Tobě se zbavuji svých starých hříšných náklonností. Už mě tak nebaví navštěvovat supermarkety a vybírat zboží z přeplněných regálů a plnit těmito dobrůtkami svůj košík. Tak proč bych tam tak často chodil a byl frustrovaný z toho, že dno vozíku je téměř prázdné? A v obchodech s hadříky? Tam už vůbec nemusím, látám doma maskáče od bratrů "čongů". Abych tě, sestro Chudobo, mohl skutečně poctít svojí náklonností, začal jsem více používat "socky,"místo auta. Aspoň se v klidu mohu pomodlit růženec a ten mi dodá odvahy k dalšímu obtížnému životu.

Požehnaná jsi, sestřičko Chudobo, Ty jsi mi otevřela oči, kterými lépe vidím, co mne dříve zůstalo utajeno. Byl jsem totiž slepý a hluchý k potřebám těch druhých, jejich hmotné nedostatky mě činily lhostejnými. Díky Tobě, moje učitelko ctností, jsem si začal vážit svých bližních, kteří -prosti lenosti- neměli šanci nabýt takového jmění jako já. Kteří nevystoupali po řebříčku podnikání k pomyslným výšinám blahobytu. Teď však vidím a s pomocí Tvých milostí, můj drahý Bože, poznávám, jak pravdivé je podobenství o boháči, který má větší problémy s protáhnutím se uchem jehly než hrbatý velbloud.

A Ty, svatý můj vzore chudoby Františku, mi prosím vypros na svém dvojníku Ježíši tolik síly a duševní vitality, abych s úsměvem na rtech zvládal těžkosti spojené se svojí sestřičkou Chudobou a při látání rozpáraných maskáčů a nazouváním se do rozpadajících se bot nepodléhal panice. Abych, když vyjdu ze své komůrky ven, uměl rozdávat úsměvy a přátelská slova.

Sestro Chudobo, děkuji Ti i za pohledy do své peněženky, kde se v nedostatku bankovek na mne usmívají růžovoučké složenky. Rovněž Ti děkuji, za pošťačku za dveřmi mého bytu, která mi nese další dopis do vlastních rukou a na obálce je razítko exekutorského úřadu. Vždyť k pravému nedostatku mám ještě hodně daleko! A i kdybych začal trpět doopravdy hladem, vím o jednom pokrmu, který nasytí moji duši, která se jednou bude toulat po nekonečných pláních nebe ve věčné blaženosti. A jediným platidlem za tento skvělý pokrm je milost posvěcující. A moji čistírnou, aby zašpiněný límeček mé košile byl opět běloskvoucí, je zpovědnice. Jak povznášející pro moji duši je, Hospodine, Tvé rozhřešení, které přichází ke mně z rukou kněze.

A kdyby sis, sestřičko, vzpomněla, přiber ke mně na návštěvu ještě svoje dvojčátko, sestru Pokoru. Ve třech se to pod záštitou Svatého Ducha, lépe táhne. A zůstaňte u mne tak dlouho, dokud nezapustíte pevné kořeny v mém nitru. O to Tě teď, sestřičko má vlastní, snažně prosím.

bratr Francesco

 

SLOVO NA ZÁVĚR

Vypravuje se, že Dítě, které bylo nazváno Spasitelem světa, narodilo se v jeskyni pastýřské a bylo položeno do jeslí, poněvadž pro ně nenalezli nikde místa – zaslouží si pozornosti, že nenalezli místa v Betlémě. To bylo město. Zato tři hodiny cesty od jeskyně pásli pastýři z cizí krajiny, a těm se ukázal Anděl Páně a jasnost Boží je obklopila.

Můžeme srovnávat měšťany betlémské s pastýři. Ti pastýři vstali, šli tři hodiny tam a pak zpět, nečítajíc čas, který potřebovali k hledání. Probděli tedy noc a dost se unavili. Naskýtá se otázka: A co z toho měli?

Betlémští měšťané uvažovali střízlivě. Už měli své hosty a nestáli o jiné, zvláště chudé a opozdilé, kteří by jim byli jenom na obtíž. Anděl se jim nezjevil, zato však mohli celou noc klidně spát a nemuseli se nikam trmácet.

Tito betlémští měšťané se jistě považovali za lidi řádné a slušné. Dosud jsou vzorem nesčíslným měšťanům našim, kteří jsou také řádní a slušní a především rozumní, neboť přijímají za pravdu a za povinnost pouze to, co se jim zdá slušné. Jiný je rozum pastýřů, jiný je rozum měšťanů. Pastýř se přece nemůže přirovnávat k váženému a vzdělanému měšťanu, a co je dobré pro pastýře, není ani zdaleka dobré pro měšťana.

Tak tomu je a tak to platí i dnes. Děťátko si neporoučí: nikoho nepřesvědčuje, že je Bohem. Kdo nechce, nevěří, není nucen, ani tenkrát, ani dnes, ani zítra. Dítě vyrostlo, byl to Syn člověka, který vykonal vše, co měl vykonat, a dal lidem vše, co měl dát. Ale nikdy nikoho nenutil, ani tenkrát, ani dnes, ani zítra...

Z knihy Jaroslava Durycha Vánoční šalmaje
(vydal Trinitas 2006)

Twitter Facebook YouTube RSS Email