Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Velikonoce (č. 58)

- Úvodník
- Zprávy z farnosti
- Z farní kroniky
  Masopustní karneval
  Jarní prázdniny na Mariánské
  Misijní koláčky
- Inspirace
- Duchovní hudba Oliviera Messiaena
- Pro děti
  Píseň díků
  Misijní koláčky
  Pouť do Jablonného v Podještědí
- Zmrtvýchvstání


TO ANDĚL KÁMEN ODVALIL...

onoho prvního dne po sobotě Velké noci, kdy vstal Ježíš z mrtvých. To ráno bylo stejné jako každý jiný den v Palestině a kdekoli jinde na světě. A přece toto ráno se stalo začátkem proměny dějin lidstva. Zmrtvýchvstání je největší zázrak, který Ježíš vykonal během svého pozemského života. Tato skutečnost se stala hlavním tématem katecheze apoštolů, především apoštola Pavla, neboť se jedná o hmatatelný důkaz Ježíšova božství.
A jako vzkříšený Pán zcela tiše a nenápadně vyšel z hrobu, nikým nepozorován, tak podobně i my máme nenápadně a tiše, ale přitom opravdově a naplno žít své křesťanství.
- Ptáte se, v čem se to má nejvíce projevit? -
V pravé a čisté radosti, vždyť radost patří mezi plody Ducha Svatého, jak píše apoštol Pavel v listě Galaťanům.
To druhé, co k tomu patří, je odpuštění. Vždycky, všechno a všem odpouštějme. Tímto způsobem nejvíce napodobíme nebeského Otce, který nám stále odpouští naše provinění. Odpustit vždy, vše a každému je v křesťanství nejtěžší, ale také nejryzejší.
Poprosme vzkříšeného Pána o milost, abychom to s Jeho pomocí dokázali a tak se stali jeho věrohodnými svědky v dnešním světě.

P. Marian OSB

 

ZPRÁVY Z FARNOSTI

  • Nejdříve chci poděkovat našim otcům za zorganizování duchovní obnovy! Přednášky otce Wasserbauera byly v pravém slova smyslu obnovující. Myslím, že mohu říct - těšíme se na další!
  • Sbírka pro Papežské misijní dílo vynesla 15.689,- Kč. Všem pekařkám a pekařům patří velké díky a stejně tak i dárcům příspěvků.
  • Otec Jan zve všechny děti na celodenní výlet v sobotu 17. dubna.
  • Také v sobotu, tentokrát 24. dubna se koná tradiční pouť do Staré Boleslavi.
  • Ještě stále jsou volná místa na jednodenní pouť do Luže.
  • 17. červen je dnem, kdy slavíme posvěcení našeho kostela. Na letošní rok připadá už 10. výročí! Večerní slavnostní mše svaté se zúčastní i otec kardinál a hosté z Lappersdorfu.
  • Také 59. číslo farního zpravodaje bude tomuto výročí věnováno.
    Vyzýváme proto všechny farníky k aktivní účasti na přípravě Vzkříšení. Vyjádřete své poděkování, svou radost, vzpomínku (stačí pár vět), a napište příspěvek. Lístky můžete hodit do schránky v předsíni kostela, dát do knihovny, nechat v sakristii, dát nám přímo do ruky. Uzávěrka bude 9. května.
    Předem děkujeme za spolupráci a těšíme se na vaše příspěvky.
  • Také prosíme, aby se přihlásily ochotné "pekařky", domluvily bychom se na pečení koláčů pro slavnostní posvícení.
  • Pouť rodin do Jablonného v Podještědí bude v sobotu 29. května. Bližší informace jsou na stránce pro děti.
  • Dovolíme si pro letošek nabídnout ještě jednu pouť z katalogu CK Palomino a sice podzimní, 2. a 3. října. Bude to putování po nejznámějších moravských poutních místech - Rajhrad, Velehrad, Sv. Hostýn, Svatý Kopeček a Olomouc. Nocleh a večerní posezení ve sklípku bude na Velehradě, cena s polopenzí je 1.290,- Kč, duchovní doprovod P. Grzyb.
    V případě zájmu se, prosím, přihlaste do konce června ve farní knihovně.
  • Pokud z nějakých důvodů musíte vracet knihy mimo půjčovní dobu, dejte k nim, prosím, lístek s vaším jménem. Ušetříte nám práci s prohledáváním kartotéky.
    Děkujeme za pochopení.

 

Z FARNÍ KRONIKY

MASOPUSTNÍ KARNEVAL

Poslední sobotu před Popeleční středou se konal masopustní karneval. Nejdřív jsme stáli před dveřmi školy Brigádníků, kde nám laskavě zapůjčili tělocvičnu (protože my jsme byli líný jít před kostel), a protože u dveří nikdo nebyl, tak jsme tam museli stát asi tři minuty. Za tu dobu se všichni, co tam už stáli nebo ti, co tam zatím přišli, docela rozpovídali a než nám přišli otevřít, byla už celá společnost značně rozchechtaná. Potom, co nás vpustili a potom, co začalo oznamování toho, co se všechno bude dít, nás rozdělili do kolejí (Lída totiž vymyslela, že to bude na téma Harry Potter, a sama se převlékla za čarodějnici, moc jí to slušelo).

Poté, co skončilo rozdělování, jsme si měli zvolit jméno (my červený jsme si dali jméno Myší ďoura, u ostatních si jméno nepamatuju, to víte, nemůžu si pamatovat všechno). Potom začaly soutěže, při kterých jsme nebyli nejlepší, protože u nás bylo moc malejch děcek.

Ale potom začalo divadlo a v tom jsme měli jasně navrch my z Myší ďoury, nejen kvůli hereckejm výkonům, ale proto, že nás bylo nejlíp slyšet.

No a když potom vyhlašovali nejlepší masku, k velkému údivu řekli: "VYHRÁLI VŠICHNI".

A taky se vyhlašovaly nejlepší týmy a my z Myší ďoury jsme byli druhý (omlouvám se žlutejm za to, že jsem zapomněl jejich jméno, to víte, nemůžu si pamatovat všechno), žlutý to vyhráli. Pak tam byla diskotéka a po ní už se muselo jít domů. Ale co mě překvapilo, bylo to, že i někteří dospělí se převlékli do masek, např. pan kaplan byl profesor Quirrell (podle výrazu tváře se mu to moc nezamlouvalo) nebo pan Nejedlý byl šerif.

Doslov:

Jestli jsem na něco zapomněl, tak se omlouvám, to víte, nemůžu si pamatovat všechno.

Honza Barták

 

JARNÍ PRÁZDNINY NA MARIÁNSKÉ

Jarní prázdniny, které tento rok připadly na 7. - 13. 3. jsme strávili v Krušných horách pod vedením našeho kaplana Jana. Jemu patří také naše díky za celé zorganizování této akce. Pomohla nám také paní Lýdie, která byla ochotna zapůjčit své auto, v němž Jan transportoval naše lyže.

Myslím si, že si nikdo nemohl stěžovat na nedostatečně pestrý program. Po celodenních výletech na běžkách jsme si i společně vařili (tedy vařily spíše holky, kluci to zkusili jen jednou). I přes fyzickou vyčerpanost jsme každý den společně slavili mši svatou. Absolvovali jsme výlet na Plešivec a Klínovec, podívali jsme se i do Božího Daru. Mě nejvíce překvapila středa, která měla být odpočinkovým dnem. Dopoledne sice nebylo náročné (navštívili jsme jáchymovské muzeum s expozicí o vězeňských pracovních táborech a uranových dolech), ale odpoledne nás čekala výprava, do které byl zahrnut i výjezd sjezdovky vlekem. Vlek samozřejmě nejel, takže jsme měli při náročném zdolávání sjezdovky další příležitost ke zdokonalení své fyzické zdatnosti.

Odvažuji se tvrdit, že se pobyt na Mariánské všem velmi líbil, přestože mezi některými členy byly značné věkové rozdíly. Dobře jsme se pobavili, třebaže jsme byli leckdy dost unaveni. Řekl bych, že se nám podařilo společnými silami spojit duchovní s všedním a prožít krásné prázdniny.

Pavel Smolka

 

MISIJNÍ KOLÁČKY

V sobotu 20. 3. 2004 jsme se sešli v učebně v našem kostelíčku. Sešlo se nás asi 20 s tetou Lídou. Pekli jsme koláčky makové, tvarohové a jablkové. Nejvíce mi chutnaly tvarohové. Druhý den, v neděli, jsme koláčky prodávali vždy po mši svaté. Já s Petrou a Martinem jsme prodávali po mši svaté v 9 hod. Lidé byli opravdu štědří. Práce s dětmi, Lídou, Radkou a ostatními se mi moc líbila.

Nikola Káchová

INSPIRACE

Náš smělý nový svět, který zná cenu všeho, ale hodnotu ničeho, se nemůže změnit jen tím, že začneme důvěřovat Bohu, ale možná se změníme my! Je dobré vědět, že v tom přelévajícím se písku, který nás obklopuje, existuje alespoň jedna skála, jíž se můžeme držet. Jestliže nás naše materiální nejistota vede k důvěře v tuto skálu, pak bude všechno zlé vždycky k něčemu dobré. Pokud pro sebe a své rodiny uděláme všechno, co můžeme a máme udělat a pak složíme svou důvěru v Boha, přijde pokoj, hluboký pokoj, který nás podrží, zatímco se svět kolem nás jakoby rozpadá v chaosu.
Jedno z oblíbených rčení otce Pia bylo: "Modli se, důvěřuj a nedělej si starosti." Jestliže se navzdory všemu snažíme pozvednout své srdce a mysl k Bohu, abychom se mu bez výhrad nabídli a podřídili, vede nás to k úplné a bezpodmínečné důvěře, jež nás, jako dosud nikdy, otevírá lásce, kterou Ježíš sám přijímal během celého svého života na zemi. Jeho naprostá důvěra v Otce, jemuž nabídl a podřídil všechno, znamenala, že byl stále, přes všechno, co ho potkávalo, otevřený jeho lásce. Třebaže jeho mysl mohla být rozptylována službou těm, kteří ho milovali, a utrpením způsobeným těmi, kteří ho nenáviděli, jeho srdce bylo trvale otevřené lásce, jež ho vždycky nesla a nikdy ho neopustila. Tuto lásku nejen přijímal, ale i zakoušel, jak pronikala každou částí jeho lidské osobnosti.
Proto je Ježíš tou nejjistější a nejzralejší lidskou bytostí, která kdy kráčela po této zemi a nabízí stejnou jistotu a zralost těm, kdo se učí důvěřovat jako on. Znakem této vnitřní jistoty byl hluboký pokoj, který zakoušel ve svém nejhlubším nitru navzdory bouřím, jež kolem něho zuřily. Byl to ten pokoj, který slíbil svým učedníkům, když se s nimi znovu setkal po svém zmrtvýchvstání.
Prožitek tohoto hlubokého pokoje je prvním jasným znamením, že důvěra, která člověka otevírá Boží lásce, přinesla ovoce, a i nadále ho bude přinášet a s tím mu dávat větší jistotu a zralost. Stojí-li nás tato důvěra z hlediska lidského úspěchu nebo hmotných výhod mnoho, pak i za takovou nebo jakoukoli jinou cenu je vlastně levná.
Jen na tomto pocitu skutečně záleží.

David Torkington - Malé duchovní inspirace

DUCHOVNÍ HUDBA OLIVIERA MESSIAENA (1908 - 1992)

Moderní hudba je zvláštní krajina k životu. Nelze se touto hudbou proslavit, nelze na ní zbohatnout, není prostě k ničemu takovému určená. Pokud se někdo chce stát bohatým, ať dělá něco jiného, dá se třeba k "hudebnímu průmyslu", natáčí desky - bigbít, hard, techno nebo meditační nahrávky. Ale soudobá hudba je přece něco daleko víc - nezatížená penězi ani pozemskou slávou dotýká se snad přímo "nebe". Jakou hudbu je vhodné hrát v kostele při liturgii a jakou ne? Kdo to správně rozsoudí, kdo dokáže najít odpověď na otázku tak složitou a mnohotvárnou? Snad najdeme odpověď v historii, která je prý "matkou moudrosti"...

Mladý varhaník Olivier Messiaen se mohl roku 1931 radovat ze svého jmenování na místo varhaníka u Nejsv. Trojice v Paříži. Našel existenční zajištění, býval by mohl zůstat skryt v anonymitě chrámu, neupozorňovat na sebe a byl by se mohl v klidu věnovat službě prostého varhaníka. Prožil by býval svůj život v relativním poklidu a asi bychom o něm nikdy neslyšeli. Jenže on skládal hudbu, zajímala ho hudba nová, originální kombinace tónů, neobvyklé barvy, nové nápady. Založil tehdy skupinu hudebníků "Mladá Francie", spolu s ním to byli André Jolivet, Yves Baudrier a Daniel Lesur, později všichni proslavení skladatelé. Spolu s druhy tedy usilovně hledal a ověřoval nové nápady. Mnoho času věnoval pozorování ptactva, zapisoval si ptačí zpěv a ptačí motivy zasazoval tvůrčím způsobem do svých partitur. Zkoušel nové rytmické možnosti, rušil pravidelné takty a k obvyklým rytmům přidával skupiny drobnějších not neurčité akcentace, takzvané "aditivní rytmy". Není divu, že brzy se o něm a skupině Mladá Francie začalo hodně mluvit a mnoho lidí nad těmito nápady pohoršeně kroutilo hlavou.

Válečná doba a okupace Francie zastihla Messiaena uprostřed práce. Podezřelý skladatel a vůdce nepřátelské inteligence se brzy stal válečným zajatcem a už v roce 1940 byl deportován do zajateckého tábora - na Východ. A tehdy začala úplně nová etapa v jeho životě. Mezi zajatci, v nesnadných válečných podmínkách, se stalo něco těžko pochopitelného - Messiaen vytvořil, napsal a provedl úplně novou svou skladbu "Kvartet pro konec času".

Dnes už k tomu nelze zjistit podrobnosti - jak vůbec bylo možné něco takového dokázat, jak tento více než hodinový cyklus pro housle, klarinet, cello a klavír mohl být dokončen a kdy se nacvičoval? A hlavně, jak autor dokázal v tak těžkých podmínkách rozjímat o nejhlubších teologických otázkách, aby pak napsal hudbu - podle svých slov: "O povaze času a konečném vykoupení, kdy už žádný čas nebude..." Jmenujme jen některé podivuhodné názvy z celkem osmi částí kvartetu: "Liturgie křišťálů - Zpěv anděla, který ohlašuje konec času - Ptactvo nad propastí - Chvalozpěv na Ježíšovu věčnost - Tanec Běsů - Spletence duhy pro anděla, který oznamuje konec času..."

Premiéru skladby hrál zřejmě autor a hudebníci z řad zajatců, kdoví v jakých podmínkách. Jak bylo vůbec možné v zajateckém táboře pořádat veřejný koncert? Je ale známo, že hudba hluboce zapůsobila nejen na publikum - ostatní francouzské zajatce, ale zřejmě hluboce zasáhla i vojáky německé, kteří tábor střežili. Krátce nato byl Messiaen ze zajetí propuštěn s příkazem velitele tábora, že svou hudbu musí dále rozvíjet a má znovu být přijat na pařížskou konzervatoř. Proto už od roku 1942 začal vyučovat v Paříži na konzervatoři předmět "instrumentace a rytmus". Ještě za války (r. 1944) vytvořil pak Messiaen svou snad nejlyričtější, líbeznou hudbu, klavírní cyklus "Dvacet pohledů na Ježíška".

Rozumí se, že zase hrál na varhany u Nejsv. Trojice a později pak v katedrále Notre Dame. Ve svém dlouhém a požehnaném životě napsal ještě mnoho krásné a zajímavé hudby, například monumentální operu "Sv. František z Assisi" (přes dva tisíce stran, listy ručně psané partitury, kdyby se naskládaly na sebe do výšky, dosáhly by něco kolem 1,5 metru!). Slavné jsou i jeho symfonické skladby (např. symfonie Turangalila, "Exotičtí ptáci" aj.), to by však byla ještě další kapitola navíc...

Rozhodně takový umělec něco vykonal pro soudobou i duchovní hudbu, a jistě lépe, než to dokážou celé zástupy dohadujících se hudebních teoretiků a vědců. Sám kdysi řekl: "Hudba je akt víry." Pro Messiaena byl zřejmě obraz hudby velice blízký jeho Bohu. A hudba jej skutečně vykoupila z moci zla, stala se mu spasitelem. Připomeňme si občas jednu prověřenou moudrost: "Svět je malý a o zázraky v něm není nouze"...

připravil - av-

 

PRO DĚTI

AHOJ DĚTI!

Je to zdánlivě samozřejmé. Tam, kde chybí světlo, je tma. Teprve paprsky světla dají věcem barvy a zviditelní jejich tvary. Stavitelé gotických katedrál nechali dopadat světlo do chrámové lodi velikými okny plnými barevných skel, které se rozzářily s prvními ranními paprsky. Architekt našeho chrámu... nechal umístit svatostánek tak, abychom viděli, jak z našeho ranním sluníčkem prozářeného svatostánku k nám přichází vzkříšený Ježíš, jásejme a radujme se z něj, vždyť jsme se na Něho čtyřicet dní opravdu poctivě připravovali a těšili!

Píseň díků
Žijeme a smějeme se.
Můžeme dělat hlouposti.
Můžeme jezdit na kolečkových bruslích,
hladit se nebo se prát.
Jsme veselí a smutní,
šťastní i mrzutí.
Učíme se nebo dovádíme,
zkoušíme mnoho zajímavých věcí.
Píseň díků chceme
zpívat tomu Bohu,
který nás má rád takové, jací jsme.

Čas. Duha č. 15

Misijní koláčky

Asi tomu ani nebudete věřit, že za upečené koláčky jste od našich štědrých farníků vybraly do kasiček 15.689,50 Kč! To je opravdu kus pořádné práce. Představte si, že za tyto peníze mohou chodit třeba v Indii tři děti celý rok do školy. Většina peněz se posílá na pomoc dětem žijícím v bídě, kterou si u nás nikdo ani nedovede představit.
Děti pomáhají dětem, tak zní heslo Papežského misijního díla dětí. Pomáhat se dá třeba modlitbou, denně modlitba Zdrávas Maria, odřeknutím bonbónu, bonbónek k bonbónku - a hned je dárek pro chudého kamaráda.
Ale, to nejsou jen řečičky.

 

Spolu s otcem Janem vás zveme na 2. celostátní Misijní pouť do Jablonného v Podještědí, v sobotu 29. 5. 2004.
Proběhne v rámci diecézní pouti ke sv. Zdislavě a v programu se počítá i s vystoupením dětí z Ugandy. V ambitech bude možnost si prohlédnout misijní výstavu, dozvědět se aktuální misijní informace, poznat zajímavé lidi z okruhu Papežského misijního díla. Hlavním celebrantem mše sv. bude Mons. Dominik Duka O.P. Je potřeba se přihlásit, rodiny i jednotlivci, kdo by měl zájem, v sakristii, abychom zajistili dopravu.

 

Ještě chvíli zůstaneme v Podještědí. Kdo byl s námi v létě na táboře, určitě si moc dobře pamatuje, jak nám Jan vysvětloval, co je kryptogram. Objevuje se v textu na pomnících, kde některá písmena jsou psaná jako velká. Ta představují římské číslice a ty se dají přepsat jako naše číslice. Jejich hodnota se pak sečte a vyjde nám číslo, které u většiny nápisů znamená nějaký letopočet. Jaké číslo znamená modlitba Otče náš? Pro zopakování: I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000

OtČe náš, jenž jsI na nebesÍch,
posVěť se jMéno tVé.
přIjĎ kráLoVstVÍ tVé,

BuĎ VůLe tVá, jako V nebI, tak I na zeMI,
chLéb náš VezDejšÍ Dej náM Dnes,

a oDpusť náM naše Viny,
jako I My oDpouštÍMe našIM ViníkůM,
a neuVeĎ nás V pokušenÍ,aLe zbaV nás oD zLého
aMen.

Nevím, jak tentokrát uspěji s výzvou o správné řešení. Odpovědi na minulé otázky: Proti kterému přikázání hřeší ten, kdo... jste nejspíš svěřili při postní svátosti smíření svému zpovědníkovi, protože k nám nedošla ani jedna. Těším se, že tentokrát alespoň nějakou obdržíme. Odpovědi můžete poslat e-mailem, adresa byla v minulém čísle, nebo hodit do schránky v předsíni.

Radostné a požehnané velikonoční svátky a všem koledníkům bohatou pomlázku přeje

Lída

 

ZMRTVÝCHVSTÁNÍ

Zmrtvýchvstání Kristovo je základní věc. Ne proto, že tvoří rozhodující důkaz, že je to zářivý zázrak. Jako apologetický argument je daleko předstihují vzkříšení syna vdovy z Naimu, dcery Jairovy nebo Lazara, protože tato vzkříšení se uskutečnila veřejně, před četnými svědky, z nichž mnozí byli nevěřící. Zmrtvýchvstání Kristovo je tak závažné, protože se týká nás všech, zasahuje každého z nás osobně, ještě dnes, v tomto jednadvacátém století, které Kristovi vděčí za své označení a které mu bude vděčit za své přežití. Je slibem vzkříšení pro každého člověka, který přichází na tento svět. Kristovo zmrtvýchvstání je základní věcí, protože Kristus vstupuje do své slávy v čele veškerého lidstva. "Neboť jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu budou všichni oživeni. Každý však ve své řadě, jako prvotina Kristus, potom ti, kteří jsou Kristovi..."

Promluvy Louise Evelyho

Twitter Facebook YouTube RSS Email