Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Velikonoce (č. 46)

- Úvodník
- O nás bez nás?
- Zprávy z farnosti
- "První vlaštovky o anketě"
- Nová kniha
- Desatero přikázání


Neděle

je první den týdne a nikoli pondělí, jak to zavedl minulý režim, a dodnes se takto u nás tisknou kalendáře na rozdíl od západních výtisků kalendářů. První důvod je biblický. Podle 1 Mojž. 1,5 - Bůh stvořil prvního dne světlo (viz něm. Sonntag - den slunce, světla) a sedmého dne odpočinul od své práce - hebr. šabat (sobota) - klid, odpočinek. Druhý důvod je historický. První křesťané nazvali den po židovské sobotě Dnem Páně - neděle, protože Pán Ježíš vstal z mrtvých v den po velikonoční sobotě r. 30. Ježíšovo zmrtvýchvstání se stalo pro první křesťany klíčovou událostí, jak vyplývá z dopisu apoštola Pavla Korinťanům: "… jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání, marná je vaše víra… Ale Kristus z mrtvých vstal, a to jako první z těch, kteří zesnuli." (1Kor 15,14.20) Každá neděle je tedy vzpomínkou na největší neděli kalendářního roku - na neděli velikonoční. Křesťanská neděle jako den odpočinku byl zaveden v Římské říši brzy po Ediktu milánském a sice již r. 325 po Kr.
Náš český výraz neděle pro den odpočinku je velmi přiléhavý a připomíná každému, aby nedělal (neděle/j/) žádnou těžkou, zbytečnou práci, která odvádí od myšlenky na Boha a službu Boží, a od zachovávání svátečního klidu. Dobře víme, že současná sekularizovaná doba nijak nedbá na zachovávání neděle. Je tedy na nás, křesťanech, abychom zachovávali neděli jako den pracovního klidu a to tím, že nebudeme v neděli konat žádné hlučné, namáhavé a zbytečné práce ani doma, ani na chalupách či kdekoli jinde. Staňme se živým svědomím svým spoluobčanům, aby se uvědomili, že je nutno vrátit neděli její svátečnost a klid. Ke svátečnosti patří také vnější forma - tedy, že se v neděli podle svých možností lépe oblékneme a je samozřejmé, že se také zúčastníme včas celé nedělní mše svaté.
Přátelé, začněte hned od letošní velikonoční neděle vzkříšení. Uvidíte, že vám to přinese radost a především velké Boží požehnání. To vám všem ze srdce přeji k letošním svátkům velikonočním.

P. Marian OSB

 

O NÁS BEZ NÁS?

Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě - a bez nás. Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medaile, nebo setkávají hlavy států. A mnohdy se nás to ani nijak jinak netýká.
Ale když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě. A slavíme-li Ježíšovo vzkříšení dnes, týká se to každého - a to jak pro dnešek, tak i pro celou věčnost. V Ježíšově smrti totiž zemřel náš hřích, v Ježíšově vzkříšení jsme i my vzkříšeni a křtem jsme byli naroubováni na nový kmen Božího života.
Slavme tedy společně, že jsme pokřtěni. Že jsme přešli ze smrti do života. Že se nás sice bolestná lidská smrt týká, ale jen jakožto brána do věčnosti.
Máme naději, že Boží život v nás nikdy nevyhasne. Máme jistotu, že Bůh je věrný, a že to, co slíbil a učinil, má věčnou platnost.

P. Aleš Opatrný

 

ZPRÁVY Z FARNOSTI

Hledáme dobrovolníky, kteří by svým autem přivezli/odvezli starší farníky na/ze mše sv. Svou nabídku laskavě odevzdejte ve farní knihovně. Za farní Charitu děkuje vedoucí ing. Tylová.

Pečení misijních koláčků
V sobotu 9. února proběhla ve farní učebně akce nazvaná "pečení misijních koláčků". Do přípravy a pečení se zapojila nejen spousta dětí, ale i maminky a babičky, které měly na konečném výsledku nemalou zásluhu. Všechny děti se snažily, aby právě ty jejich koláče byly co nejchutnější a nejoriginálnější. Jak jste se v neděli po mši svaté sami mohli přesvědčit, bezpochyby se jim to podařilo. Fantazii se meze nekladly. Koláčky a "šnečci" byly naplněné všelijakými dobrotami - mákem, tvarohem, jablky, skořicí a chybět samozřejmě nemohla ani pravá povidla. Na ozdobu a dochucení posloužily rozinky a žmolenka. Ti, mezi jejichž záliby pečení nepatří, ale také nepřišli zkrátka. Mohli se totiž zapojit do malování misijních pohlednic, které se v neděli spolu s koláčky prodávaly. Jak už z názvu vyplývá, peníze, které se utržily, putovaly na misijní účely. Vybralo se téměř 10 000,- Kč. Všem, kteří tento projekt podpořili, děkujeme. Na závěr nezbývá než podotknout, že byste těžko hledali lepší způsob, jak si ověřit pravdivost jednoho starého českého přísloví, že bez práce nejsou koláče.

Alena

 

"PRVNÍ VLAŠTOVKY O ANKETĚ"

Zatím došlo o třetinu méně anketních lístků než před šesti lety. Ale zato téměř každý list je doplněn osobním vyjádřením. Děkujeme starším, že si dali práci anketní list vyplnit a tak dát najevo, že se svou farností žijí a mají ji rádi.

Děkujeme několika málo mladým za upřímná slova, i když většinou "naštvaná". Máte pravdu, je vás na tolik možností ve farnosti málo, vděk žádný, ale věřte, bude líp. Omlouváme se za kolonky "žijete sám" apod., nejsou bezúčelné. Nemůžeme napsat "Vyplňují jen starší farníci", někdy potřebují přátelskou pomoc i mladší, kteří se cítí osaměle. Je to i upozornění pro naše charitativní pracovníky, aby se připravili na pomoc starším nebo není-li nikdo osamělý, mohou svou pozornost věnovat např. rodinám s více dětmi apod. …

Anketa sleduje také zájem o farnost a rozložení věku farníků. Bohužel musíme konstatovat, že ačkoliv mladí do 25 let mají zřejmě mnoho výhrad (a oprávněně), vysloví je jen jejich nepatrná část. Jsou to ti odvážnější nebo inteligentnější, kteří se osmělí a umějí své požadavky formulovat?

Všichni máte možnost se vyjádřit, prosíme, vyplňte anketní lístky (jsou v předsíni kostela ve třetí skříni a ve farní knihovně), projevíte zájem o svou farnost a třeba přispějete i ke změně toho, co vás zlobí.

Redakce VZKŘÍŠENÍ

 

NOVÁ KNIHA

Jarní období je snad nejméně vhodné k tomu, aby nás někdo vybízel k četbě. Byt volá po velkém úklidu a renovaci, obnovujeme i šatník, a kdo má zahrádku, potřeboval by alespoň tři soboty v týdnu. Ještě že se prodlužuje den a nutné jarní práce je možné konat i v pozdním odpoledni. Ale i v těch uspěchaných dnech si musíte najít chvilku pro četbu.
Knihu, kterou vám nabízím, nemůžete ale stejně číst jedním dechem jako román. Vy, dříve narození, budete při četbě zaplaveni množstvím vzpomínek - celí dychtiví se budete dovídat, jak to doopravdy bylo. A mladším, kteří mají to štěstí, že nejsou pamětníky, bych tu knihu ráda zařadila do povinné četby.
V Karmelitánském nakladatelství vyšla na samém konci minulého roku publikace, která popisuje detailně jednání mezi svatým stolcem a komunistickými zeměmi až do převratného roku 1989. Autorem je nedávno zesnulý zasloužilý vatikánský diplomat Agostino Casaroli. Publikace se jmenuje Trýzeň trpělivosti a je psaná tak čtivě, že se věru nebudete moci od jejích stránek odtrhnout. Jistě k tomu přispívá i výborný překlad.
A na závěr ještě malé přirovnání pro zahrádkáře: i ten nejlepší stromek uschne, když nejsou vyživovány kořeny. Také v církvi - i když žijeme v současnosti a hledíme do budoucnosti, musíme umět ohlédnout se ke kořenům, ze kterých vyrůstá živá církevní tradice.

R. Kouřímová

 

DESATERO PŘIKÁZÁNÍ

"Než zemřu, chtěl bych vykonat pouť do Svaté země," řekl kdysi v devatenáctém století jeden průmyslový baron Marku Twainovi. "Vystoupím na horu Sinaj a přečtu nahlas desatero přikázání."

"A proč raděj nezůstanete doma a nedodržujete je?" odvětil mu Twain.

Brian Cavanaugh - Malé příběhy

Twitter Facebook YouTube RSS Email