Římsko-katolická farnost Neposkvrněného početí Panny Marie

Postní doba (č. 45)

Křížová cesta,

P. Marian OSB

ZPRÁVY Z FARNOSTI

S radostí vám můžeme oznámit, že jste již odevzdali na misie 7 kg knoflíků a 1000 použitých známek (hodnota platu pro jednu vychovatelku v misijní škole). Knoflíky i známky sbíráme průběžně dál a odevzdáváme je jednou měsíčně Společnosti sv. Vincence, která zařizuje hromadné odeslání.

Ve farní knihovně také pokračuje prodej knih z křesťanských nakladatelství. Knihy, které máme v komisi vám prodáme hned, ostatní objednáme. Katalog knih, který se z předsíně kostela nevysvětlitelně ztratil, nahradíme nebo je k dispozici v knihovně.

Jako každý rok, tak i loňský, se uskutečnila tradiční vánoční besídka. V první části návštěvníci zhlédli pohádku "Půjdem spolu do Betléma". Po vydařeném představení následovalo malé občerstvení a malování vánočních přání. Nakonec děti absolvovaly vánoční kvíz. Po každé správné odpovědi děti plnily soutěžní úkol, který se vždy k dané otázce vázal.
Do soutěže o nejhezčí vánoční přání jsme letos obdrželi pouze dva exempláře. Kam se ztrácejí naši tvůrci?

Na sobotu 4. května 2002 plánujeme se Společností sv. Vincence z Pauly farní mariánskou pouť k Panně Marii na Chlumku v okrese Chrudim. Bližší informace jsou na nástěnkách. Přihlaste se brzy ve farní knihovně, abychom mohli objednat autobus.

S blížícími se Velikonocemi je zde opět výzva pro děti, které rády malují a rády rozdávají radost. Namalujte přání, kraslici nebo obrázek s velikonočním motivem a přineste je do schránky, která bude v předsíni kostela. Vaše dárečky se dostanou ke starým a nemocným lidem, kteří z nich mívají velikou radost.

DODATEK KE ZPRÁVÁM

Když jsme v listopadu připravovaly adventní a vánoční čísla Vzkříšení, řekl nám pan farář: "Vy z toho děláte časopis a přitom to má být zpravodaj farnosti".
A má samozřejmě pravdu. Vzkříšení je zpravodaj strašnické farnosti. Naší farnosti, ještě lépe naší poměrně velké farnosti. Farnosti, ve které, pokud vím, je několik modlitebních skupin a jiných, snad činných, "kroužků". Schválně říkám snad činných, protože pokud naše redakce nevyzve konkrétní osoby, aby napsali o "své skupince", neví nikdo, jestli stále existují a co je myslím důležitější, co vlastně dělají. Mám na mysli společné akce, tj. třeba výlety.
Je pravda, že občas (jednou až dvakrát za rok), se na nástěnce objeví cedule vyzývající nové zájemce o vstup, ovšem bez konkrétní náplně.
Tím vším chci říct, že by bylo úžasné, kdyby se farníci dovídali o činnostech jiných farníků ve farním zpravodaji.
To znamená, že vás znovu a opět vyzýváme: informujte o svých činnostech. Já si myslím, že by to mohlo vést i k lepší spolupráci mezi skupinami.

"OHRANÁ PÍSNIČKA"

Tak je zase po Vánocích a na začátku nového roku jsme se pustili nejen do nové práce, ale také jsme se vrátili k té staré, abychom ji zhodnotili. Místo, abychom měli radost z vykonané práce, maličko jsme posmutněli. Člověk se sice nemá ohlížet zpět, ale někdy přece jen přijdou chvíle, které zamrzí, a to vám pak nedá, abyste se neohlédli, co tedy bylo špatně. Mám na mysli vánoční besídku pro děti a s ní spojenou soutěž o nejkrásnější vánoční přání. Letošní výsledek 8:2 = na besídce se sešlo 8 dětí a soutěže o nejhezčí vánoční přání se z celé farnosti zúčastnily pouhé dvě děti! Přání ze soutěže každoročně zpříjemňují svátky lidem v nemocnicích a pečovatelských domovech. Letos však nebylo co nabídnout. Je to opravdu smutná bilance, zvláště, když člověk vidí na mši sv., že potenciál je obrovský. Co je tedy špatně??? Bylo by lepší nedělat nic?

Vím, že tohle slyšíte a čtete pořád. Já teď za sebe prohlašuji, že takový článek píši naposledy! Nyní však čekám, a domnívám se spolu s tvůrci letošní besídky, že najdeme ve schránce ANKETA nebo v e-mailové poště nebo v knihovně na stole nějaké vyjádření od vás. Jestli máme v pořádání besídek, karnevalů a soutěží pokračovat, dejte nám vědět, prosím. A pokud pokračovat nemáme, tím spíše nám dejte vědět! Prosím, vyjádřete se!!!

Pavel

ZEĎ

Na nehostinné a skalnaté poušti žili dva poustevníci. Bydleli blízko sebe v jeskyních, které měly vchody naproti sobě.
Po létech modliteb a náročného odříkání jeden z nich došel k přesvědčení, že dosáhl dokonalosti.
Ten druhý byl stejně zbožný, ale také vlídný a přátelský. Zastavoval se na kus řeči s poutníky, kteří tudy občas procházeli, utěšoval a hostil ty, kdo se ztratili nebo byli na útěku. "Jenom ztrácí čas, který by měl věnovat rozjímání a modlitbě," myslel si první poustevník. S častými, nicméně drobnými pochybeními toho druhého prostě nemohl souhlasit.
Aby mu nějak viditelně naznačil, kolik mu ještě schází do svatosti, rozhodl se, že ke vchodu své jeskyně položí kámen pokaždé, když ten druhý něco zanedbá.
Za několik měsíců před jeho jeskyní stála vysoká šedá kamenná zeď. A on zůstal zazděný uvnitř.
Někdy ve svém srdci stavíme zdi z maličkých kamínků nevole, zlosti, mlčení, nevyřešených problémů a zachmuřenosti. Naším nejdůležitějším úkolem je zabránit tomu, aby kolem našeho srdce stála zeď.
A především se musíme snažit, abychom se nestali "dalším kamenem" ve zdi někoho jiného.

Bruno Ferrero - Paprsek slunce pro duši

EUCHARISTIE

"Navzdory tomu, že se našim smyslům všechno jeví stejné jako předtím, je tu Pán přítomný způsobem pravým, skutečným a podstatným."
(Slavnostní vyznání víry Svatého Otce Pavla VI. 1969)

Eucharistie je Obětí chvály.

Eucharistie je nejlepším způsobem jak prokázat pravou úctu Bohu.
Nekonečná cena Eucharistie je jediná, která se vyrovná nekonečnému Bohu.
Eucharistie má větší cenu než celá země se svým bohatstvím i než celý vesmír.
Eucharistie je jedinou dokonalou obětí, kterou Bůh nikdy neodmítne.
Eucharistie umožňuje lépe chápat Boží tajemství.
Eucharistie je součástí tajemství vtělení, které se opakuje každý den.
Eucharistie uděluje ovoce Kristova umučení a zmrtvýchvstání.
Eucharistie je darem z nekonečných Ježíšových zásluh.
Eucharistie je lepší oslavou Boha než ta, kterou mu vzdávají andělé, neboť ji přináší jeho Syn.
Před tajemstvím Eucharistie se s úctou sklání můj anděl strážný i všichni dobří duchové a andělé.
Kvůli Eucharistii mi každý dobrý duch vždy ochotně pomůže.
Při Eucharistii je v tajemném Těle Kristově přítomná nejen putující Církev zde na zemi, ale i trpící v očistci, oslavená v nebi - všichni vynikající světci.
Prokazování úcty a lásky ke Kristu v Eucharistii nezůstane bez povšimnutí jeho matky Marie.

Eucharistie je Obětí vděčnosti.

Eucharistie je nejlepším prokázáním díků za všechno dobro, které jsem od Boha dostal.
Eucharistie je pravidelným duchovním pokrmem - ovocem stromu života - bez kterého by moje duše dávno zahynula.
Kristus se stal v Eucharistii pokrmem pro duši, který mohu přijímat denně.
Svým přátelům, dobrodincům a komukoliv se nemohu lépe odvděčit, než za ně obětovat mši svatou.
Eucharistie mě vychovává, abych nezapomínal na duchovní i hmotnou podporu služebníků Kristova oltáře.
Eucharistické způsoby kněz ukazuje proto, abych se na ně díval.

podle ctihodného Martina z Kochemu Výklady svaté mše zpracoval P. Daniel Bečaver

JDĚTE VE JMÉNU PÁNĚ

"Kdo jde?" zeptal se papež na konci mše sv., kterou slavil v podzemních prostorách katakomb. Mínil tím: "Kdo nyní ponese svaté přijímání do vězení a nemocným?" Pronásledování křesťanů se zase zhoršilo. Dospělý se těžko mohl odvážit navštívit některého z mnohých uvězněných křesťanů. Okamžitě by byl zatčen. Tu přistoupil k papeži mladý Tarsicius: "Svatý Otče, vezměte mě, pošlete mě!" Papež váhal: "Milý synu, je ti teprve patnáct! Kdo ti pomůže, kdyby se ti mělo něco přihodit?" Ale Tarsicius odpověděl: "Jsem ve sportu nejlepší, pomohu si sám. A je ještě velmi brzy ráno, na ulici nikdo nebude." Papež tedy pečlivě uložil svatou hostii do malé schránky. Schránku zabalil do šátku, který uvázal chlapci kolem krku. Svrchní šat, togu, položil přes šátek. A tak Tarsicius vyšel z katakomb dříve než ostatní.

Šel v prvním ranním rozbřesku do města Říma. U brány ho stráže nechaly projít. Ulice byly liduprázdné. Tarsicius šel velmi opatrně, věděl, co nese. Byl již blízko vězení, když uslyšel divoký křik a vyřítila se skupina surových darebáků. Nadávali a hádali se. Jeden z nich Tarsicia poznal. "Hej, ty už jsi taky vstal? Odkud jdeš? Ukaž, co to neseš?" Trhnul za šátek. Ale Tarsicius se mu bránil volnou pravou rukou. Tu začal další křičet: "Sraz ho! Tarsicius je jeden z těch křesťanských psů! Držíš jeho tajemství, sraz ho!" Celá tlupa se na něj vrhla, lítaly kameny. Tarsicius upadl a přikryl schránku s Nejsvětější Svátostí svým tělem. Mladíci ho mlátili, šlapali po něm a pokoušeli se ho obrátit. Tarsicius byl již téměř v bezvědomí, když dostal ránu do hlavy.

Najednou bylo slyšet vojenský krok. Voják pevným hmatem odhodil mladého útočníka. Ostatní se rozutekli. Pak vzal bezvládného Tarsicia do náruče a odnesl ho do blízkého domu. Věděl, že tam bydlí křesťanská paní, která se o těžce zraněného postará. Důstojník schoval schránku s Tělem Páně pod svůj krátký červený plášť a odnesl ji do vězení. Tam ji svěřil křesťanskému ošetřovateli vězňů a šel k nemocným, kteří čekali na Ježíše.

Tarsicius svým zraněním podlehl. Pozdější papež Damasus sepsal zprávu o tomto mladém mučedníku a nechal ji vytesat do mramorové pamětní desky, aby se na Tarsiciův čin nikdy nezapomnělo.

Jděte ve jménu Páně je i naše poslání na konci mše svaté. I nám budou snad jiní ztěžovat naši snahu přinést Krista do světa. Třeba nás budou i přepadávat, budou nám škodit ve škole nebo ve firmě. Budou nás chtít vtáhnout do svých sprostot a špatností. My ale v sobě chováme Tajemství Kristovo. Nikdo nám ho nemůže vzít. Proto se modlíme při svatém přijímání: "Nedopusť, abychom byli od Tebe odloučeni!"

z časopisu Die Brücke přeložila JaN

Pro modlitbu a rozjímání

SVATÝ AUGUSTIN: VYZNÁNÍ

NEPOKOJNÉ JE NAŠE SRDCE, DOKUD NESPOČINE V TOBĚ

Velký jsi Pane a veškeré chvály hodný, velká je tvá moc a tvá moudrost je bez míry. Chce tě chválit člověk, částečka tvého stvoření, člověk, který v sobě nosí a šíří svoji smrtelnost jako svědectví toho, že se pyšným protivíš. A přece tě chce člověk, částečka tvého stvoření, chválit. To ty působíš, že chválit tě je nám potěšením. Neboť ty jsi nás stvořil pro sebe, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.
Dej mi, Pane, poznat a pochopit, co je přednější, zdali tě vzývat nebo tě chválit, zda je přednější tě poznávat nebo tě vzývat. Ale kdo by tě mohl vzývat, jestliže tě nezná? Kdo tě totiž nezná, mohl by vzývat něco jiného. Anebo tě spíš máme vzývat, abychom tě poznali? Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? Jak mohou uvěřit bez kazatele?
Řekni mi pro své milosrdenství, Pane Bože můj, čím pro mne jsi. Řekni mé duši: Já jsem tvá spása. Promluv tak, ať to slyším. Hle, uši mého srdce se obracejí k tobě. Otevři je a řekni mé duši: Já jsem tvá spása. Potěším se tím hlasem a budu se tě držet. Neskrývej přede mnou svoji tvář: chci umřít, abych nezemřel, a mohl patřit na tvou tvář.

ŽALM 23 (Toki Miyashina)

Pán mi udává tempo k mé práci, nemusím se štvát.
Stále znovu mi dává okamžik ticha, chvilku k vydechnutí, v níž přicházím k sobě.
Staví mi před oči obrazy, které mě koncentrují a dávají pokoj.
Často mě nechá, aby se mi něco podařilo bez námahy a mě samotnou to překvapí, jak dokážu být plná důvěry.
Pozoruji tohle:
Jestliže se člověk svěří tomuto Pánu, zůstává v srdci klidný. On je přítomen v každé chvíli a v každé věci, a tím všechno ztrácí svůj hrozivý vzhled.
Často - uprostřed davu - mi dá zažít něco, co mi dodá odvahu. Je to, jakoby mi někdo podal občerstvení, a následuje pokoj a hluboké bezpečí. Cítím, jak přitom roste má síla, jak se stávám vyrovnaná a jak se mi daří moje denní práce.
Je prostě krásné vědět, že jdu po stopách svého Pána a že jsem, nyní a vždycky u něho doma.
Amen.

Není důležité mluvit o modlitbě, ale záleží na slovech, která sami Bohu říkáme. Mohou být tichá, chudá, nesmělá. Mohou jako stříbrné holubice na Božím nebi stoupat ze srdce plného radosti nebo mohou být jako neslyšný proud hořkých slz. Mohou být velká a vznešená jako hřmění, které je slyšet ve vysokých horách, nebo plachá, jako ostýchavé vyznání první lásky. Jen když vycházejí ze srdce. A jen, když se současně modlí Duch Boží. Pak je Bůh slyší.

Karl Rahner

"BLAHOSLAVENSTVÍ"

Blahoslavení ti, kdo se dovedou smát sami sobě, neboť budou mít vždycky dost zábavy.
Blahoslavení ti, kdo dovedou rozlišit horu od krtčí hromádky, neboť jim zůstane ušetřena spousta mrzutostí.
Blahoslavení ti, kdo jsou schopni si odpočinout a spát, aniž pro to hledají omluvy, neboť se stanou moudrými.
Blahoslavení ti, kdo umějí mlčet a naslouchat, neboť se při tom naučí mnoho nového.
Blahoslavení ti, kdo jsou dost inteligentní, aby sami sebe nebrali příliš vážně, neboť budou váženi svým okolím.
Blahoslavení jste, jestliže se umíte dívat na malé věci vážně a na vážné věci klidně, neboť v životě dojdete daleko.
Blahoslavení jste, jestliže se dovedete usmívat a neděláte zlou tvář, neboť vaše cesta bude ozařována sluncem.
Blahoslavení jste, jestliže dokážete chování druhých vždycky interpretovat s blahovůlí, i když mluví proti tomu, neboť budete sice považováni za naivní, ale i to je cena za lásku.
Blahoslavení jste, jestliže dovedete mlčet a usmívat se, i když vám odnímají slovo, když vám protiřečí nebo když vám šlapou na prsty, neboť Evangelium začíná pronikat vaše srdce.
Blahoslavení jste především vy, kteří dovedete poznat Pána ve všech těch, kdo vás potkávají, neboť všude budete vlastnit pravé světlo a pravou moudrost.

Vstaň každé ráno s touto modlitbou:
Pane, dej mi trochu slunce,
dej mi úsměv pro tento den.
Dej mi oči dítěte,
Pane, dej mi trochu radosti.

Phil Bosmans: Štěstí je v tobě

"ŘIDIČŮV OTČENÁŠ"

Otče náš
Slunce, voda, vzduch patří všem. Ani silnice není jen pro řidiče. Bůh je také Otcem chodců, starých lidí a dětí. Dokonce i cyklista tam má svá práva.

Posvěť se jméno Tvé
Řidiči, nebuď stále rozčilený. A kdyby i něco bylo, co je k zlosti, prosím tě, neklej…! Ani když nastane zmatek, ucpání nebo leknutí, ani když jede před tebou začátečník a cuká to s ním. Zůstaň klidný. V neděli projíždíš kolem mnoha kostelů. Věnuj půlhodinku Bohu, dovol, aby se občerstvila i duše.

Přijď království Tvé
Království Boží je také: spravedlnost, dobrota, ohled, ochota pomoci, slušnost. Uvidíš-li nehodu, nejeď lhostejně kolem. Nebuď na silnici pirátem a banditou, ale přítelem a milosrdným samaritánem.

Buď vůle Tvá
Bůh chce, aby život měl svůj řád - také řád dopravní. Musíme znát dopravní předpisy a také je dodržovat. Proto jsou ty výstražné a upozorňující dopravní značky.

Chléb náš vezdejší
Nejvíce aut jezdí za výdělkem. Auto dnes není nějaký luxus, ale dopravní prostředek do práce a za povoláním. Ať nepřijdeš o svůj řidičský průkaz. Proto jezdi rozumně!

Odpusť nám naše viny
Důležitá otázka při každé autonehodě: Kdo to zavinil? A nebývá to vždy ten druhý. Buď čestný, každý může chybit.

A neuveď nás v pokušení
I na silnicích bývá mnoho pokušení. Jezdit velkou rychlostí - buď ve spěchu nebo z bravury, předjíždět v zatáčkách a nepřehledných úsecích, "řezat" zatáčky, projíždět ještě na žlutou, vynucovat si přednost. A největší pokušení, když je milá společnost a nutí… pak pro tebe platí stop! Musíš ještě jezdit! Ani kapku alkoholu!

Ale zbav nás od zlého…
opojení z rychlé jízdy! Od zlého opojení z alkoholu. Od zlé nehody. Smrt je smrt - potom už nepomůže ani přednostní právo v dopravě.

BOŽE, CHRAŇ MĚ I OSTATNÍ ŘIDIČE.

Manželství je jako převodovka se třemi rychlostními stupni: zalíbení, přátelství, láska. Není dobré první dva stupně přeskočit a přejít rovnou k lásce. Cesta k lásce by měla být pozvolná. Základem lásky je úcta a té se musíme naučit nejdříve zalíbením a pak přátelstvím.

Peter Ustinov

"KŘESŤANSKÁ VYSÍLÁNÍ NA ROZHLASOVÝCH VLNÁCH"

Stále častěji se mezi farníky setkávám s dotazy na vysílání křesťanských rozhlasových stanic, které lze poslouchat bez potíží v Praze. V loňském roce se značně zjednodušil příjem brněnského křesťanského Rádia Proglas a to zásluhou kabelové televize společnosti UPC, která po přepojení signálu vysílaném již opravdu kabelem a ne vzduchem, přivedla do pražských domovů společně s televizním signálem, navíc bez dalších poplatků, kvalitní signál 30-ti rozhlasových stanic, kde na frekvenci VKV 107,50 MHz vysílá Rádio Proglas bez přestávky 24 hodin denně. Stačí jen propojit vedlejší konektor v účastnické zásuvce s rozhlasovým přijímačem. V tomto případě je jedno, jakou variantu kabelové televize máte předplacenou. (Mini - 10 programů stojí 148,- Kč; Klasic - 35 programů 378,- Kč za měsíc.) Jinak je možné poslouchat Proglas v Praze Strašnicích z vysílače Ještěd na frekvenci VKV 97,90 MHz. Chce to jen trochu trpělivosti a šikovnosti, pohrát si s umístěním antény (dipólu) alespoň venku za oknem, nebo na střeše a tak potlačit některé rušivé okolní frekvence. Dříve než se definitivně rozhodnete ke koupi antény, můžete si použitelný signál úspěšně odzkoušet na přenosném radiomagnetofonu se sluchátky "walkmanu" třeba půjčeného od vnoučat. Na něm se signál odlaďuje snadno pootáčením šňůry od sluchátek. Program vysílání najdete každý týden v Katolickém týdeníku.

Zájemci o denní zprávy Rádia Vatikán v 19.30 hod. (opakování v 5,15 hod.) mohou kromě KV 1530, 4005, 5880 a 7250 kHz využít též vysílání Rádia Proglas, kde jsou zprávy přebírány a vysílány v po - pá ve 20.45 hod (opakování v 8.45 hod) a v so - ne ve 20.15 hod (opakování v 7.00 hod.).

Další křesťanskou rozhlasovou stanicí slyšitelnou v Praze je Trans Word Rádio (TWR), která si říká celosvětová rozhlasová misie. V českém jazyce vysílá tato stanice od konce šedesátých let z Monte Carla, od roku 1991 z Brna. V současné době se připravuje rozjetí společného 24-hodinového česko-slovenského satelitního vysílání. Pestré pořady TWR si můžete naladit každý den na SV 1395 kHz ve 22.30 - 23.00 hod. nebo v po, út, čt, pá na KV 7355, 6235 kHz v 18.15 - 18.30 hod. Některé pořady TWR jsou připravovány přímo pro Rádio Proglas a vysílány v těchto časech po - pá 9.15 - 9.30 hod., čt v 15.40 - 16.00 hod, so 7.30 - 8.45 hod., ne 7.45 - 8.00 hod.

Jednotlivé křesťanské pořady na ostatních rozhlasových stanicích jsou každý týden vypsány pravidelně v Katolickém týdeníku na straně č. 9.

Milan