Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Advent (č. 31)

- Úvodník
- Společenství rodičů
- Advent v manželství
- Kdo zpívá, dvakrát se modlí?
- NOVÝ KATECHISMUS - VI. pokračování - dokončení
- Dvakrát desatero


DVANÁCT LET

je tomu od chvíle, kdy ze všech kazatelen a od všech ambonů chrámů Čech a Moravy zazněla slova Pastýřského listu, jímž pan kardinál František Tomášek, spolu s tehdejšími ordináři diecézí České republiky, za-hájil Desetiletí duchovní obnovy národa a zároveň 1. rok tohoto Desetiletí - rok blahoslavené Anežky Přemyslovny. Stalo se tak na 1. adventní neděli 29. 11 . 1987.
Tento Pastýřský list začínal slovy: "Vzpřimte se a zdvihněte hlavu, pro-tože se blíží vaše vykoupení!" (Lk 21,28). Nikdo z nás, kteří jsme tento pastýřský list tehdy vyslechli, netušil, že za pouhé dva roky se vyplní ta-to prorocká slova a dostaví se "naše vykoupení" z okovů komunismu. Nikdo netušil, že se zcela a úplně osvobodíme z područí totality, třebaže jsme už cítili, že se něco uvolňuje a že perestrojka a glasnosť přinesou nějaké změny.
Po 12 letech stojíme opět na začátku nového adventu, nového liturgického roku a navíc na prahu třetího tisíciletí. Máme svobodu, máme demokracii, máme velice mnoho možností proměnit k lepšímu svůj život.
Přátelé, i dnes - "vzpřimte se a zdvihněte hlavu!" - neresignujte, nelamentujte nad stavem našeho národa. Každý z vás na svém místě žijte naplno své křesťanství. Ukazujte ostatním lidem radostnou tvář, kterou vám dává vaše víra a život z víry. Nepromarňujte hřivny, které vám dal Pán, ale vy-užijte je ke zlepšení celkového stavu věcí! Pán vám pomáhej na přímluvu Panny Marie a všech našich národních ochránců!

P. Marian OSB

 

SPOLEČENSTVÍ RODIČŮ

... a nyní něco o našem nejmladším a nejmenším společenství. Vzniklo letos v září, schází se vždy v úterý od 16 hodin v hovorně u kytary, modlí se, medituje, diskutuje. Voní odtud káva a radostná pohoda. Schází se tu rodiče, kteří doprovázejí své děti na náboženství. Chystají se k posezení i ve čtvrtek 25. 11. od 17 hodin před dětskou mší svatou, kdy se děti sejdou v učebně s vlastním programem.

Rodí se tu prostředí pro vzájemné poznání, sblížení a pomoc mezi rodiči a celými rodinami. Sem pak budeme moci všichni přivádět i své známé a blízké a strašnická farnost se začne rozrůstat.

Zveme Vás srdečně, zvlášť mladé rodiny s dětmi, abyste přišli zakusit tuto atmosféru, modlili se už předem za společné dílo a hlavně přispěli svojí účastí, nápady a podněty nejen pro Vás dospělé, ale i pro Vaše děti.

teta Lída a sestra Veronika

 

ADVENT V MANŽELSTVÍ

Často se mluví o potížích v prožívání hlubšího křesťanského života v manželství. Jedné mladé mamince řekl její známý kněz: "Tvůj duchovní život je teď prát pleny a pečovat o děti." Bylo to snad příliš strohé, ale bylo to výstižné. Žádný abstraktní život nemohla prožívat tato maminka, když měla čtyři děti poměrně brzy za sebou a nejmladšímu byly dva měsíce.

Kněz chtěl stručně vyjádřit, že není třeba pracně hledat náplň duchovního života, ale s opravdovou láskou denně plnit povinnosti v domácnosti, v rodině, ve výchově... A nemusí se trápit nad tím, že druzí mohou denně prožívat mešní oběť, znát novou duchovní četbu apod.

Velkou posilou pro tato manželství je ovšem, když si někdo občas udělá čas a pohlídá jim děti, aby se manželé mohli vytrhnout z každodenní jednotvárnosti a měli čas na společnou procházku nebo zastavení před Kristem ve svatostánku, aby jim zbyla chvilka na urovnání myšlenek, soustředěné a klidné prožití mešní oběti společně. Opravdu nestačí rozplývat se nad kočárkem a ujišťovat: "Pán Bůh se už postará a pomůže..."

převzato z Katolických novin 1972, č. 50

 

KDO ZPÍVÁ, DVAKRÁT SE MODLÍ?

Ano, mělo by tomu tak být. Já se upřímně snažím tomu napomáhat. Často se mne ptáte na to, jak jsem se dostal na strašnický kůr k doprovázení lidového zpěvu.

Před koncem října r. 1953 mě navštívil pan Miroslav Vacín - tehdejší regenschori v naší farní kapli - a požádal mě o trvalou výpomoc při hraní na nedělní ranní mši svaté. A tak na svátek Všech svatých jsem zahájil svou činnost mezi vámi. Když v r. 1957 pan Vacín zemřel, začal jsem hrát při všech nedělních bohoslužbách. Čas rychle plynul a v r. 1968 - péčí P. Jana Klenera - byly pořízeny píšťalové varhany. Ty sloužily ve farní kapli až do vybudování nového kostela.

Proč píši tyto řádky? Chtěl jsem vám všem již několikrát poděkovat prostřednictvím našeho farního zpravodaje, ale stále jsem to odkládal. Tedy: přijměte moje upřímné poděkování za vaši účast na společném zpěvu. Děkuji za vaše nadšení a pochopení důvodů, proč při bohoslužbě zpíváme. Při svém cestování jsem několikrát zažil téměř "mrtvolné ticho" při bohoslužbě a bylo mi z toho vždycky smutno. Zejména při těchto příležitostech jsem s vděčností vzpomínal na naše strašnická bohoslužebná shromáždění.

Možná, že někteří z vás vědí o tom, že jsem zván na různá setkání varhaníků nebo jejich kursy a semináře. Když dojde v debatách na všelijaké varhanické bolesti a stížnosti, všude vás dávám za vzor. Nejenom proto, že hezky zpíváte, ale i proto, jak k bohoslužbám přistupujete, jak reagujete a uskutečňujete má přání.

U těch mých přání bych se rád pozastavil. Milí přátelé, to, co na vás vyžaduji a o to, oč vás prosím, si nevymýšlím z nějakého svého rozmaru, ale to jsem přejal od svých pedagogů, kterým jsem nesmírně vděčný. Cítím se vázán svými sliby i jejich památkou, abych to, co jsem od nich přejal, dokázal ve vlastní činnosti uskutečňovat a eventuálně i předávat jiným.

Jsem si vědom i toho, že se člověk nemůže vždycky zavděčit "lidem všem". Věřím však tomu, že většina z vás, když ne hned, tak po čase uzná, že způsob zpěvu o který usiluji, má právo se prosazovat při bohoslužbách. Ostatně, svědčíte o tom i tím (zejména po návratech z prázdnin a dovolených), že často nesouhlasíte se způsobem zpěvu a slavením liturgie v některých jiných farnostech. Ještě jednu chválu musím zdůraznit. Příkladně zpíváte "Modlitbu Páně". Často se totiž táhne nebo naopak drmolí, většinou však také špatně frázuje. Vy ji zpíváte vážně, správně frázujete, s jednotlivými notami a slabikami se neloudáte, ani "neutíkáte". Jste prostě "jedničky"!

Ještě jednou vám děkuji i za to, s jakým porozuměním jste přijali "Mešní zpěvy" - lépe "Český graduál". Mohli jste za těch několik roků poznat, že se splnilo to, co jsem vám sliboval. U nás nezpíváme při mši svaté, ale mši svatou (citát P. Jana Kotase). Víte, že ze začátku celá záležitost vypadala trochu složitě, ale čas ukázal, že nároky byly splnitelné. Nejde zdolat všechno hned, ale s Boží pomocí, naší trpělivostí a dobrou vůlí je možné bohoslužbu ozdobit radostným zpěvem. Zároveň tak se společně snažíme plnit koncilovou směrnici, která praví: Liturgický úkon nabývá zvlášť vznešeného rázu, když se bohoslužba koná slavnostně se zpěvem . . . (Konstituce o posvátné liturgii čl. 113). Prosím, vydržte!

Bohuslav Korejs

 

NOVÝ KATECHISMUS - VI. pokračování - dokončení

Šesté přikázání zní "nesesmilníš". Sexualita ovlivňuje všechny stránky lidské osoby v jednotě jejího těla a její duše. Čistota vyžaduje, aby se člověk ovládal. Mezi hříchy patří zejména smilstvo, pornografie, sebeukájení a homosexuální úkony.
Svobodně uzavřená smlouva mezi manžely zahrnuje věrnou lásku a nerozlučitelnost jejich manželství. Plodnost je dar a cíl manželství a vylučuje mravně nepřijatelné prostředky regulace početí.
Cizoložství a rozluka, mnohoženství a volná láska jsou těžkými urážkami důstojnosti manželství.

Sedmé přikázání zakazuje brát nebo si neprávem ponechávat majetek bližního a jakýmkoliv způsobem působit škody na jeho majetku. Zakazuje rovněž skutky, které z obchodních nebo totalitních důvodů vedou k zotročování lidí.
Vláda nad přírodními zdroji země a chování člověka ke zvířatům musí respektovat mravní závazky.
Statků stvořených Bohem pro všechny a vyprodukovaných lidskou prací se má dostat všem podle spravedlnosti a v duchu lásky. Almužna dávaná chudým je svědectvím bratrské lásky a také dílo spravedlnosti, které se líbí Bohu.
Společnost má právo na informace pravdivé, svobodné a spravedlivé. Je vhodné ukládat si umírněnost a kázeň při užívání hromadných sdělovacích prostředků.
Krásná umění, hlavně posvátná umění, mají být zaměřena k nekonečné Boží kráse a k rozmnožování Boží chvály a slávy a přinejmenším mají přispět k pozvednutí lidské mysli k Bohu.

Osmé přikázání zakazuje překrucovat pravdu ve vztazích k druhým a říkat nepravdu s úmyslem oklamat bližního. Vyzývá ke svědectví pro pravdu a pro evangelium.

Deváté přikázání zakazuje nezřízenou žádostivost těla, očí a pýchu tělesnou. Čistota srdce vyžaduje stud, který spočívá v trpělivosti, skromnosti a diskrétnosti.

Desáté přikázání zakazuje bezuzdnou žádostivost po majetku a moci. Doplňuje deváté přikázání a zvláště zdůrazňuje škodlivost závisti, nactiutrhání, zášti, pomluvy a radosti z neštěstí druhého. Máme se varovat pýchy a usilovat o pokoru.

Při úvahách o druzích hříchů se v katechetické praxi obvykle rozdělují:

Hříchy cizí (které spáchali jiní, ale při nichž spolupracujeme)
· když se na nich přímo a dobrovolně podílíme
· když je nařídíme, když k nim radíme, když je chválíme nebo schvalujeme
· když je neoznámíme nebo jim nezabráníme, jsme-li povinni to učinit
· když chráníme ty, kteří páchají zlo

Hříchy proti Duchu svatému (rouhání)
· opovážlivě spoléhat na Boží milosrdenství
· nad Božím milosrdenstvím zoufat (Jidáš)
· odpírat poznané pravdě (farizeové)
· závidět bližnímu milost (Kain)
· být zatvrzelý proti napomínání (farao)
· setrvat v nekajícnosti

Hříchy do nebe volající (podle katolické tradice)
· vražda (krev Abela)
· sodomský hřích
· nářek utiskovaného lidu v Egyptě
· nářek cizince, vdovy a sirotka
· nespravedlnost vůči zaměstnanci (zadržení mzdy)

Sedmero hlavních hříchů (hlavní, protože plodí jiné hříchy)
pýcha (pokrytectví - ďábel)
smilstvo (cizoložnice)
lakomství (Jidáš)
nestřídmost
závist (Josefovi bratři)
lenost (hříšná nečinnost, ale i horlivé, ale nepatřičné jednání)
hněv (Nazareťané - Lk 4, 28-29)

Církevní přikázání chtějí zajistit "minimum" společného křesťanského života.
Většinou formulují staré zvykové církevní právo. V užším smyslu jsou to církevní ustanovení zavazující všechny katolíky.
1. Světit neděle a zasvěcené svátky
2. V neděli a v zasvěcené svátky (v ČR 1. 1. a 25. 12.) se zúčastnit celé mše sv.
3. Alespoň jednou za rok se ze svých hříchů vyzpovídat
4. Přijmout Tělo Páně alespoň jedenkrát za rok
5. Zachovávat stanovené posty

Ke správnému jednání nás nabádá vyspělé svědomí.
Svědomí je rozumový úsudek, kterým člověk poznává, zda je konkrétní jednání mravně dobré nebo zlé.
Pro zpovědní praxi nám pomohou i následující poznatky z křesťanské etiky:
hříchy v zásadě dělíme na
těžké - zcela vědomé a dobrovolné přestoupení přikázání v důležité věci
lehké - tradice vypočítává tři možnosti:
· dobrovolné přestoupení není zcela vědomé
· vědomé přestoupení není zcela dobrovolné
· vědomé a dobrovolné přestoupení je v nedůležité věci
K posouzení objektivní závažnosti jednání nám pomáhá
a) Písmo sv.
b) magisterium tj. učitelský úřad církve
c) souhlas morálních teologů - např. jak velká krádež je těžký hřích
d) rozumový úsudek např. políček - zranění
Některá látka je tak závažná, že nepřipouští omluvu (např. rouhání), některá je sice závažná, ale připouští omluvu nepatrného množství (např. krádež) a některá látka je tak nezávažná, že zakládá (obvykle) pouze všední vinu (např. konvenční lež).

Určení počtu hříchů:
"vnitřních hříchů" je tolik, kolik je hříšných rozhodnutí (zalíbení v hříchu z minulosti, představa hříchu v přítomnosti a hříšná touha vykonat hřích)
"vnějších hříchů" je tolik, kolik je mravních celků hříšného jednání (např. terorista zabije jedním útokem deset lidí - dopustil se deseti vražd, zloděj postupně nakrade velký majetek - dopustil se jednoho těžkého hříchu, pokud měl od počátku v úmyslu krádež celého majetku).
Okolnosti, které mění stupeň závažnosti jednání jsou např. rozrušení, polobdělý stav, mylné svědomí, stupeň škody, připuštěné pohoršení, pohrdání přikázáním nebo účel jednání.

Závěr:
Nový katechismus má na 760 stranách 2865 článků a Přehled křesťanské etiky (P. Skoblík) obsahuje 300 stran, nedivte se, že jsme všechno v šesti pokračováních neprobrali. Přípravu a význam Nového katechismu jsme uvedli podrobněji, věcný obsah jsme shrnuli heslovitě. Ale každou první a třetí středu v měsíci po večerní mši sv. vysvětluje náš pan kaplan P. Grzyb Nový katechismus podrobně a budete také moci dostat na své otázky fundované odpovědi. Doporučuji vám, abyste se jeho přednášek zúčastňovali, je to pro nás pro všechny velmi užitečné.

JaN
(předchozí část)

 

DVAKRÁT DESATERO

Desatero přikázání? Známe přece nazpaměť! Před každou zpovědí si je přeříkáme - a je to hotové. Chcete se přesvědčit?

První přikázání? V Boha věřím, tedy nějaká ta roztržitá modlitba - čili: v pořádku!
Druhé? Klít nemám ve zvyku - a nějaké to "Hergot" říká přece každý!
Třetí? Do kostela chodím - vyřízeno.
Čtvrté? Rodiče už nemám.
Páté? Tak leda občas řeknu někomu trochu méně lichotivé slovo.
Šesté? Tady snad tentokrát nic.
Sedmé? No dovolte, přece nekradu!
Osmé? To víte, sem tam nějaká ta malá společenská polopravda.
Deváté? Desáté? Ale to přece zpovědní zrcadlo samo říká, že je to obsaženo pod číslem šest a sedm.

Takže všecko v pořádku - a netrvalo to ani celou minutu. Přesně změřeno na hodinkách!

Člověk vlastně nechápe, proč kvůli těmhle deseti větám musil Hospodin uspořádat celé zemětřesení a kouř a oheň a vůbec přírodní zjevy tehdy na Sinaji! Ale stejně - stálo by možná za to, přečíst si ten příběh v Bibli znovu! A pokud se k tomu opravdu odhodláme - najdeme to v 2. knize Mojžíšově - a s úžasem pozorujeme, že tady to zní docela jinak než to naše "jednominutové zpytování".

Twitter Facebook YouTube RSS Email