Říjen (č. 30)
| - Úvodník - Novinky ve Vzkříšení - Zpěv zvonků - Zrození zpěvníku - Farní pouť do meditační zahrady v Plzni, do Kladrub a do Stříbra - Nový katechismus - V. pokračování |
POVĚRA
je výraz, který označuje nepravou víru nebo lépe řečeno - věnuje víru něčemu, co si víru nezaslouží (např. číslo 13, černá kočka přes cestu, rozbité zrcadlo atd.)Výraz po-věra vznikl z původního pa-víra, tedy falešná víra jako je pa-věda (pseudověda) a pod. Současní lidé trpí v různých směrech touto "nemocí". Vzpomeňme si na letošní 11. srpen - den zatmění slunce. Kolik lidí (i věřících) podlehlo panice a pověrečně spojovalo zatmění slunce s koncem světa. Více věřili sdělovacím prostředkům než Písmu svatému. Kdyby četli evangelium, dočetli by se, že "o tom dni a o té hodině však neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, jenom sám Otec" (Mt. 24,36). Tím méně o tom věděly a vědí sdělovací prostředky.
Druhým "bonbónkem" tohoto typu byl v letošním roce čtvrtek 9. 9. 1999. Pět devítek pohromadě - "to musí něco znamenat". A tak velká část zamilovaných, kteří hodlali letos uzavřít sňatek, musela za každou cenu mít svatbu v tento uvedený den, "aby jim to dobře klapalo".
Blíží se velké jubileum - rok 2000, a mnozí lidé jsou pověrečně fascinováni tímto číslem.
Přátelé, nepodléhejte davové panice ani žádným pověrečným závěrům. První leden roku 2000 bude stejný jako každý jiný den a celý rok 2000 bude právě takový jako jiné roky (jen s tím rozdílem, že bude mít 366 dní, protože bude přestupný). Kdo věří pověrám, dává tím najevo, že nemá víru v pravého Boha anebo má příliš slabou víru.
Přátelé, varujte se všech pověr a věřte jedině Ježíši Kristu, který pro nás a naši spásu zemřel na kříži. Posilujte se Jeho svátostmi a proste Jej, aby zocelil vaši víru, abyste mohli i vy říci s apoštolem Pavlem: "Vím komu jsem uvěřil a jsem si jist." (2 Tim 1,12).
P. Marian OSB
Novinky ve Vzkříšení
V nadcházejícím "ročníku" strašnického farního zpravodaje bychom rádi uvedli v život nějakou novinku. K jejímu vzniku přispělo i červnové číslo věnované z velké části P. Ladislavovi.
Nová rubrika s pracovním názvem "Tváře naší farnosti" by měla přinášet povídání o zajímavých lidech mezi námi a přispět tak k navazování dalších přátelství. Nechceme zůstat jen u těch, kteří se na životě farnosti velkou měrou podílejí a bez nichž bychom se jen stěží obešli. Přiznejme si upřímně: Kolik z těch, kteří stávají či sedávají v kostele vedle nás, známe? Možná jsou to právě oni, s nimiž by nás mohl spojit stejný zájem, kteří by nás mohli inspirovat svým elánem, způsobem řešení podobných každodenních starostí nebo svými zážitky z běžného i pro nás nevšedního života.
Znáte-li i vy někoho, o kom bychom měli napsat, kdo by se mohl o něco zajímavého podělit, napište nám svůj tip a kontakt na příslušnou osobu či na vás. Své návrhy vhazujte do schránky ANKETA v předsíni kostela.
Dalším pravidelným tématem po ukončení cyklu o katechismu (katechismu se bude dále věnovat pan kaplan) budou naši světci.
ZPĚV ZVONKŮ
The Allegro Handbell Choir - Evropské koncertní turné 1999
* * * Praha * * * Budapešť * * * Vídeň * * * Paříž * * *
Pořad Zpěv zvonků - Allegro byl uveden 24. 6. 1999 ve farním sále strašnické farnosti. Účinkoval 13-ti členný studentský soubor, hrající na 61 zvonků (v rozsahu 5-ti oktáv) z Unionistického kostela v Hinsdale, Illinois, USA, dirigovaný Michaelem Surratem.
Velké věci se v lidském životě odehrávají vždy s Boží pomocí bez patřičné reklamy. O to silnější je pak prožitek, když si člověk vlastně uvědomí, co viděl, slyšel a hlavně vlastní vinou nezmeškal. V tento všední den se v 19.00 hodin konal v prostorách našeho farního sálu koncert, který lze pojmenovat příznačným názvem - nevšední. Že šlo o koncert zcela mimořádný, který by neudělal ostudu žádnému věhlasnému hudebnímu festivalu, navíc uvedený pouze 1× v České republice, vám může potvrdit asi každý, kdo ten večer v hledišti seděl. Program byl opravdu pestrý. Ze široké škály hudebních žánrů zazněly např. skladby: Maďarská rapsodie č. 2 Franze Lista, spiritual Deep River, Fantom opery A. L. Webbera a mnoho dalších.
Historie tohoto souboru se začala psát v polovině 60-tých let. Dnes v něm působí studenti ve věku 15 až 18 let, vystupující s hrou na ruční zvonky tři až osm let. Schulmerichovy zvonky, jak se oficiálně tento nástroj nazývá, byly vyrobeny na objednávku pro tento soubor v Sellersville v Pennsylvanii v USA.
Veliký dík patří všem známým i neznámým organizátorům, kteří tento pořad z české strany k nám nasměrovali, vše potřebné vyjednali, a zase z americké strany nastudovali a nakonec ještě vlastními silami technicky zabezpečili. Takto profesionálně připravené vystoupení ve své podstatě amatérského souboru, potěší zřejmě každého posluchače kdekoliv na světě.
Milan
ZROZENÍ ZPĚVNÍKU
V neděli dne 3. října uspořádala skupina KALOKAZHATIA hudební odpoledne s názvem "Zrození zpěvníku". Jako host vystoupila Markéta Trojanová s irskými lidovými písněmi zpívanými v originále. Ačkoli si nebyla jistá, zda svým repertoárem zapadne do atmosféry ve farním sále, obecenstvo bylo nadšené a vyžádalo si ještě přídavek.
Během odpoledního programu KALOKAZHATIA potěšila své příznivce nejen známými písněmi ze současnosti, ale i bonbónky z klasické tvorby. S napětím očekávané zrození zpěvníku pak ve zkratce předvedl Pavel. Díky časo-prostorovým omezením ukázal přeměnu pouhé části starého zpěvníku v nový, ale i tuto krátkou ukázku přijalo publikum s uspokojením. P. Marian, který tvorbu nového zpěvníku velmi podpořil, jej potom posvětil. Oba kněží přijali po jednom výtisku a i ostatní zájemci si mohli zpěvník v novém hávu prohlédnout.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se na náš koncert přišli podívat. Bez Vás bychom jej těžko mohli uskutečnit.
Klára
FARNÍ POUŤ do meditační zahrady v Plzni, do Kladrub a do Stříbra
V sobotu 18. září vyjel v 7 hodin ráno plný autobus farníků směrem na Plzeň. Cestu jsme začali modlitbou sv. Otce a Otčenášem za nemocné farníky a naše rodiny.
V Plzni jsme si prohlédli katedrálu sv. Bartoloměje a v 10 hodin jsme již byli v meditační zahradě v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho na mši svaté. Mladý františkán nám v promluvě přiblížil utrpení a oběť světce, přijali jsme Tělo a Krev Páně a šli jsme si prohlédnout zahradu se sochami utrpení Páně. Zahrada je plná krásných rostlin a dřevin a potěší duši i oko. Modlitbou Růžence jsme svou návštěvu v Památníku obětem zla ukončili a odjeli do Stříbra na dobrý oběd.
V Kladrubech jsme navštívili bývalý benediktinský klášter s třetím největším kostelem v republice. Klášter byl založen českým knížetem Vladislavem I. roku 1115. Dnešní podoba areálu vznikala od 16. do 18. století. Josef II. tento výstavný objekt s bohatou knihovnou, obrazy a freskami významných barokních umělců zrušil. Klášter pak byl používán k různým účelům, v letech totality jako sýpky.
Nyní je státním památkovým objektem, v obnoveném zimním refektáři jsou cenné obrazy a nábytek. V ambitové chodbě je ojedinělý soubor kamenných plastik z dílny Matyáše Brauna, pocházejících z německého parku ve Valeči. Kupodivu velice dobře zachovalý kostel s rozsáhlými freskami ze života sv. Benedikta s vysokou pozdně gotickou klenbou je navštěvován zejména senzibily, protože prý z pěti kovových hvězdic na podlaze proudí životadárná síla. Mše sv. se tam slouží jednou v roce.
Z Kladrub jsme se vrátili do blízkého Stříbra s krásně opravenou radnicí s freskami s husitskými motivy a ve farním kostele jsme se setkali s tamním farářem P. Jiřím Hájkem, kterého mnozí známe z jeho nadšeného působení ve Vršovicích. Se stejným elánem slouží v rozsáhlé, ale poloprázdné oblasti s mnoha problémy sociálními i duchovními. Po mnoha letech úsilí se mu už leccos daří - spolupráce s místními úřady i s příhraničními německými farnostmi - věřících je však málo a s věkem spíše ubývají. Rád si s přáteli pohovořil i když jsme mu nemohli přinést tak potřebnou pomoc.
Večerní modlitbou před Prahou jsme šťastně ukončili svou pouť v doprovodu paní Zajíčkové, majitelky cestovní kanceláře Palomino.
JaN
NOVÝ KATECHISMUS - V. pokračování
Desatero přikázání (Dekalog) je zařazeno do písma a do tradice. Při výkladu jednotlivých přikázání je vždy nejprve poukázáno na ctnosti a na postoje odpovídající tomuto přikázání. Na tomto podkladě se pak vysvětlují špatné postoje a činy, které musí být označeny jako neřesti a hříchy. Výčet hříchů může na první pohled působit přísně až tvrdě. KKC však stále rozlišuje mezi objektivní hříšností nějakého skutku a jeho subjektivní přičítatelností. Nezaviněná nevědomost může snížit, ba dokonce zrušit odpovědnost za objektivně těžký hřích. I v mravním životě existuje růst, zrání osobnosti a tím i odpovědnosti.
Starý zákon je prvním stupněm zjeveného zákona. Jeho mravní předpisy shrnuje desatero.
Nový zákon naplňuje přikázání Zákona; koná skutky zbožnosti: almužnu, modlitbu a půst a zaměřuje je k Otci.
První přikázání vyzývá člověka, aby věřil v Boha, aby v něho doufal a miloval ho nadevše, vzdával mu povinnou úctu, modlil se k němu. Člověk má mít právo, aby mohl svobodně vyznávat náboženství soukromě i veřejně. Nesprávným jednáním je pokoušení Boha slovy nebo skutky, svatokrádež a svatokupectví, pověra, modloslužba, magie, ateismus, agnosticismus. Křesťanské uctívání posvátných obrazů nijak neodporuje prvnímu přikázání.
Druhé přikázání předpisuje respektovat jméno Pána, mít k němu úctu. Ve SZ je jméno považováno za klíč k pojmenované bytosti, také k Bohu. Proto bylo jméno Boží zakázáno i vyslovovat, jméno Páně je svaté. Raději se nemá přísahat, ale křivá přísaha volá Boha za svědka ke lži a je těžkým proviněním proti Pánu. Dítě při křtu dostává jméno, Bůh volá každého jménem. Modlitby začínáme znamením kříže "ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen." Zakazuje pověru, modloslužbu, magii, ateismus a potvrzuje právo na náboženskou svobodu.
Třetí přikázání váže křesťana zdržet se práce a zúčastnit se mše v neděli a o zasvěcených svátcích a umožňovat to i druhým.
Čtvrté přikázání utužuje rodinu, chrání děti i rodiče. Vyžaduje respekt k základním právům lidské osoby a naopak povinností občanů je spolupracovat s veřejnými orgány na budování společnosti v duchu pravdy, spravedlnosti, solidarity a svobody.
Páté přikázání zaručuje nedotknutelnost lidského života. Každý lidský život, od chvíle početí až do smrti, je posvátný, protože Bůh chtěl, aby lidská osoba byla k jeho obrazu a podobě. Zakazuje nejen vraždu, ale i sebevraždu a ublížení na zdraví. Přikazuje učinit všechno, co je možné, aby nedocházelo k válkám a byl zachován spravedlivý mír.
(pokračování příště)
(předchozí část)
Z pramenů připravila JaN