Milé děti,
jak jste prožili popeleční středu, podařilo se vám dostat do
kostela pro popelec? Možná se někdo nedostal, nevadí. Není
tak důležité všechno stihnout, důležité je, co prožíváme v
naší duši. Dneska nás čeká povídání o Velikonocích.
Velikonoce se slavili asi o 1300 let dřív, než se Ježíš
narodil. Říká se jim Strozákonní Velikonoce. Pán Ježíš byl
ukřižovaný v době, kdy se v Jeruzalémě začínaly slavit právě
tyto Starozákonní Velikonoce. Musela to být opravdu velká
událost, kd po celá staletí byla povinnost všech Izraelitů
chodit slavit tyto svátky do Jeruzaléma. Když bylo Ježíšovi
12 let, byl prvně takové na pouti. Tenkrát se ztratil a rodiče
ho hledali. Pamatujete si, jak dlouho? Kde ho našli?
Na Starozákonní Velikonoce se připomíná Velká noc, při které Mojžíš vyvedl Izraelity z
Egypta do Zaslíbené země, do dnešního Izraele.
Jelikož jsme si o této události povídali vloni, kdy byl první lockdown, najdete si
všechno na stránkách naší farnosti
https://www.farnoststrasnice.cz/img/aktivity/enabozko_lida_mojzis_1.html
https://www.farnoststrasnice.cz/img/aktivity/nabo_vjezd.html
a pokud máte čas, budou jarní prázdniny, můžete se podívat na film Mojžíš
https://www.youtube.com/watch?v=FQUHEdJVHLU
Minule jsme si povídali o důležitém číslu 40. Doba přípravy, soustředění se na něco
důležitého, překonávání problémů, námaha, není tolik čas na zábavu. Když se na něco
důležitého a významného nedočkavě těšíme, se vydržet i příprava. Třeba sbalit se na
výpravu. Už aby to bylo :)
40 dnů a nocí nepřetržitě pršelo – jaká to byla událost? Co se potom změnilo?
40 dnů byl Mojžíš mimo tábor na hoře Sinaj – co tam dělal a co přinesl?
40 let Izraelité putovali do Zaslíbené země – proč tak dlouho?
40 dnů se Ježíš postil a modlil na poušti – proč tam odešel?
40 dnů se Ježíš zjevoval učedníkům, než odešel do nebe
Náš půst by měl být opravdu radostí, jak jsme si povídali v nedělní katechezi o Ježíšově
pokušení na poušti. Ne zase další povinnost. Spíš těšení, že se nám povede být lepší,
abychom tady na světě byli dobrými Ježíšovými pomocníky – že Ho máme rádi.
Jako mikrovlnka ohřívá jídlo nejprve uvnitř a teplo se postupně prohřívá ven, tak i naše
snažení by mělo jít od srdce, že si přejeme být lepší, abychom svým životem šířili
teplo Boží lásky na všechny kolem. Žravá housenka se v kukle postupně promění v
krásného ušlechtilého motýla, po potopě je země zase čistá od zlých lidí, Mojžíš na hoře
získá pro lidi Desatero – ušlechtilé rady, jak dobře žít.
Možná, že jste zjistili, že když jsou zavřené obchody a nedá se nakupovat stále nové
oblečení, tak to, co máte doma, se dá v pohodě nosit. Jen jestli vám nejsou krátké rukávy
a netlačí vás palce u bot. Že věc, kterou byste normálně vyhodili, protože nefunguje,
tentokrát někdo šikovně opraví a nemusí se kupovat nová. Že nemusíte jezdit na drahé
dovolené, že to jde i u nás v Čechách. Nemusíte mít každý den jinou zábavu, že se
vystačit s málem. Je to taková naše poušť, jen trvá moc dlouho, to je pravda. A všimli jste
si, jak nám letos Pán Bůh nachumelil hory před dům, když jsme nemohli na hory?
Sněhu jsme si letos užili, dost. Jako neopustil Izraelity na poušti, když remcali, že mají
hlad a žízeň, tak neopouští ani nás. Jen se musíme kolem sebe pozorně dívat a brzo
zjistíme, jak o nás Pán pečuje.
Zkuste si napsat, co dobrého vám domácí poušť přinesla a co naopak ne. Je dobré za
oboje děkovat. Najdete jistě i věci ne-dobré. Někdo je vážně nemocný, někdo nemá práci.
To si taky napište. Možná za pár let, třeba ne hned, přijdete na to, že to pro vás mělo velký
význam, jen na první pohled to vypadalo špatně. Za všechno děkujme, i za letošní postní
dobu! Zkuste si psát postní deník co všechno vás při modlitbě napadne. Pak k tomu
připište, jestli jste ten nápad uskutečnili a k čemu byl dobrý. Pomohl vám nebo jste
pomohli vy někomu blízkému?
Děti, přeji vám pěkné prázdniny! Hezky si je užijte, jste kdekoli! A buďte s Pánem
Bohem! Lída