Moji milí,
dnes slavíme slavnost sv. Josefa - jednu ze dvou slavností během postní doby. Dovolme tedy
svatému Josefovi, aby alespoň trochu rozsvítil chmurný čas, který momentálně prožíváme.
Svatý Josef se v Matoušově evangeliu nazývá mužem spravedlivým. (Mt 1,19) Spravedlnost
je jedna ze čtyř kardinálních ctností a uschopňuje člověka, aby každému dal, to co mu patří.
V tomto smyslu svatý Josef dal přede vším Bohu, co mu patří - dal mu sebe sama. Nikdo z
nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme
Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. (Řím 14, 8)
Tento akt sebeodevzdání udělal tím nejdokonalejším způsobem - totiž skrze Pannu Marii.
Bohu se zalíbilo přijít k nám do našeho světa skrze Marii a církev proto vždy věřila, že
nejdokonaleji dáme sebe Bohu skrze její ruce. Když dáme vše, co máme a co jsme, vše co
jsme vykonali a vytrpěli Panně Marii, ta to odevzdá nejdokonalejším, nejpokornějšíma a
nejuctivějším způsobem Pánu Bohu. Mnoho myšlenek o tomto tématu můžeme nalézt v
knížce O pravé mariánské úctě od Sv. Ludvíka Maria Grigniona z Montfortu. Ale zpět ke
svatému Josefovi.
Tomu patří druhé nejčestnější místo mezi svatými v nebi - hned po Panně Marii. Toto místo
zaujal právě díky Panně Marii. Kvůli svému zasnoubení s Pannou Marií se mohl setkat s
Pánem Ježíšem. Byl to však ten druh setkání, který měl následky - vyžádal si oběť celého
jeho života. Svatý Josef mohl mít představy o tom, jak bude s Pannou Marií hospodařit v
Nazaretě, kolik spolu budou mít dětí a podobně. A najednou vidí, že (jak by řekl moderní
člověk v nás) nebude ze života nic mít. Že bude sloužit, bez nároku na pozemskou odměnu a
útěchu.
Svatý Josef zcela jistě miloval svou manželku Marii. Myslím, že víc, než kterýkoliv jiný
manžel. Jistě, byl díky jejímu ano obdarován. Bylo to ale duchovní obdarování, ne tělesné.
Bylo to obdarování, které usměrňovalo všechny jeho myšlenky a touhy k Bohu, k nebi.
Tak Jako Panna Maria musela dobrovolně říci své ano, tak i svatý Josef. Evangelista Matouš
to vystihuje lapidárně: Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl
Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. (Mt 1, 24) Toto je Josefovo "Fiat". Nenadělal
žádné velké řeči a prostě konal. Vše Pro Marii a Ježíše. Sebe dal zcela do pozadí. A právě
proto mu teď paří nejčestnější místo hned po Panně Marii.
Mysleme na něj a prosme ho o pomoc a přímluvu právě v této době. Možná máme dojem,
na co všechno máme právo a co nám kdo dluží a o co jsme ochuzeni jak v přirozených
záležitostech, tak v těch duchovních. Ale to je omyl. Pokud se necháme vést příkladem a
přímluvou svatého Josefa, zjistíme, že jsme v současné krizi nic neztratili a všechno získali.
Svatý Josefe, Oroduj za nás.
19. 3. 2020 P. Karel
