Ahoj děti,
pojďme si připomenout, jak to bylo s Mojžíšem, o kterém už jistě mnozí z Vás slyšeli. Narodil se v
Egyptě, když byl Izrael, národ, ze kterého pocházel, v této zemi v otroctví. Faraonova krutost
neznala mezí a tak jednoho dne vyhlásil, že nově narození synové Izraele nesmí zůstat naživu.
Mojžíš toho byl ale uchráněn a byl vychován ve faraonově paláci. Sám se ale později dopustil
zločinu, který ho donutil utéct až za hranice Egypta, do midjánské země. Za nějaký čas je odtud
povolán Hospodinem, aby Izrael z otroctví vysvobodil.
POVOLÁNÍ MOJŽÍŠE
Exodus 23
Po dlouhé době zemřel egyptský král. Ale Izraelité nadále úpěli ve své robotě a z ní
vystoupil jejich křik o pomoc k Bohu. Slyšel jejich nářek a rozpomenul se na
smlouvu s Abrahámem, Izákem a Jakubem. Bůh shlédl na Izraelity a dal se jim
poznat.
Mojžíš pásl stádo svého tchána Jithra, midjanského kněze. Když vyhnal stádo za
step, přišel k Boží hoře Choreb. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně,
který šlehal ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel.
Mojžíš si řekl: „Půjdu se podívat na ten zvláštní jev, proč keř neshoří.“ Když
Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal z keře: „Mojžíši,
Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si
opánky z nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ A pokračoval: „Já
jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“ Mojžíš
zahalil svou tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pravil: „Viděl jsem
utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek na biřice; ano, znám
jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl
je z oné země do země úrodné a širé, do země oplývající mlékem a medem. Jdi
tedy, já tě posílám k faraonovi, abys můj lid, Izraelity, vyvedl z Egypta.“ Mojžíš
řekl Bohu: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelity z Egypta?“ Bůh
mu odpověděl: „Já budu s tebou a toto ti bude znamením, že tě posílám:
vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře.“
z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
ilustr. Zbigniew Freus
Obrázek: https://deti.vira.cz/files/files/importovano/Mojzis_sam3.gif
FARAÓN JE ZATVRZELÝ
Exodus 5 - 14
Mojžíš a Áron předstoupili před faraóna, krále Egypta, a řekli: “Toto praví
Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, ať mi v poušti slaví slavnost.” “Neznám
Hospodina, vašeho Boha,” odpověděl faraón. “Proč bych ho měl uposlechnout?
Izraelce nepropustím.” Faraón se rozhněval.
Od nynějška se už nebude Izraelcům vydávat sláma, kterou přidávají při výrobě
cihel do jílu,” řekl. “Jen ať si ji sbírají sami. Ale cihel musí dodávat stejné
množství jako dosud.” To bylo hrozné. Mojžíš volal v zoufalství k Bohu o pomoc.
“Uvidíš, co faraónovi udělám,” řekl Bůh. “Já jsem Hospodin. Donutím faraóna,
aby můj lid propustil. Jděte znovu k faraónovi. Řekněte mu, že postihnu Egypt
hroznými pohromami, pokud neučiní tak, jak si přeji. Pak celý Egypt pozná, že já
jsem opravdu Hospodin.”
Mojžíš a Áron znovu předstoupili před faraóna. “Tak se prokažte nějakým
zázrakem, když tvrdíte, že vás opravdu posílá váš Bůh,” řekl jim faraón.
A tak Áron hodil svoji hůl před faraóna a ta se proměnila v hada. Ale potom totéž
udělali egyptští kouzelníci a tak faraón poslal Mojžíše a Árona pryč. Pak Bůh začal
jednat, jak předem varoval. Začaly se dít hrozné věci. Pokaždé posílal Bůh
faraónovi přes Mojžíše předem varování. Ale ten mu nevěřil. Nebyl ochoten mu
naslouchat.
Nejprve se vody Nilu proměnily v krev. Hrozně páchly a všechny ryby zahynuly.
Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, vyřizoval Mojžíš: “Viděli jste moji moc.
Nenecháš-li můj lid odejít, přijdou další pohromy. Zítra bude krupobití.” Nikdo
nikdy nezažil takové krupobití, jaké bylo druhý den. Zničilo úrodu a zabíjelo
dobytek na pastvě. Kroupy padaly všude, kromě země Gošen. Pak přišla hejna
kobylek, která zničila všechno zelené. Po nich byla po tři dny úplná tma. Faraón
chtěl ale stále s Bohem vyjednávat. Nechtěl izraelský lid propustit.
Pak se stala úplně nejhorší pohroma ze všech. V jediné noci zemřeli prvorození
synové ve všech rodinách v Egyptě, od faraónova syna a dědice až po syna
posledního otroka. V zemi Gošen ale byli Izraelci v bezpečí. Bůh jim řekl, co mají
udělat.
Každá izraelská rodina té noci zabila beránka a potřela jeho krví rámy domovních
dveří. Upekli beránka a jedli ho s hořkými bylinami a s nekvašenými chleby. A
smrt “přešla” jejich domy. (Proto od té doby jedí Izraelité jednou za rok ono
zvláštní jídlo “přechodu”, paschy, a připomínají si, jak je Bůh zachránil.)
Rébus: egyptské rány (viz material 2 na konci)
ODCHOD Z EGYPTA
Příštího dne už se Egypťané nemohli dočkat, až se Izraelců zbaví. Dávali jim na
cestu i zlaté a stříbrné šperky a drahé oděvy.
Ještě jednou se faraón pokusil je zastavit. Krátce potom, co odešli, povolal svoje
vojsko. Vojáci nasedli do svých rychlých lehkých vozů, které byly taženy koňmi, a
pronásledovali Izraelce. Tou dobou dorazili Izraelci k jezerům a močálům u hranic
země. Egyptské vojsko už bylo blízko za nimi. Před nimi byla voda, za nimi
vojsko. Lid si zoufal.
Ale Mojžíš vztáhl ruku a Bůh poslal východní vítr. Ten vál celou noc a vysušil
cestu uprostřed vody, takže Izraelci mohli bezpečně přejít. Když se však Egypťa
vydali za nimi, voda se vrátila nazpět a celé faraónovo vojsko se utopilo. Tak Bůh
zachránil svůj lid a vyvedl ho z Egypta na svobodu.
z knihy "Malá dětská Bible" , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
(Pat Alexander, ilustr. Carolyn Cox)
Obrázek: https://deti.vira.cz/files/files/importovano/Mojzis_sam6.gif
Doplňovačka: Mojžíšova píseň (viz materiál 1 na konci) zkus doplnit tuto krasnou píseň,
kterou Mojžíž zazpíval Hospodinu z vděčnosti za záchranu
ZLATÝ BÝČEK
Exodus 32
Když lid viděl, že Mojžíš dlouho z hory nesestupuje, shromáždili se k Áronovi a
řekli mu: „Nuže, udělej nám boha, který by šel před námi, protože nevíme, co se
přihodilo Mojžíšovi, tomu muži, který nás vyvedl z egyptské země.“ Áron jim
odpověděl: „Sejměte zlaté náušnice z uší svých žen, synů a dcer a přineste mi
je!“ Všechen lid tedy sňal zlaté náušnice, které měli na uších, a přinesli je k
Áronovi.
Vzal jim je z rukou, připravil formu a odlil z toho sochu býčka. Když to Áron
uviděl, zbudoval před ním oltář a dal provolat: „Zítra bude Hospodinova
slavnost!“ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi
vyvedl z egyptské země, jedná zvráceně. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti
nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina,
svého Boha, slovy: „Utiš svůj hněv, slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí
zkáza.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému
lidu. Mojžíš se obrátil a sestoupil, v rukou dvě desky svědectví, desky psané po
obou stranách, na jedné i na druhé straně. Když se Mojžíš přiblížil k táboru a
uviděl býčka i tance, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a pod tou horou je
roztříštil. Potom vzal býčka, kterého udělali, a spálil ho v ohni, rozemlel na prach,
nasypal do vody a dal pít Izraelitům.
OBNOVENÍ SMLOUVY
Exodus 34
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vytesej si dvě kamenné desky, jako ty první. Já na tyto
desky napíšu slova, která byla na těch prvních deskách, které jsi rozbil. B
připraven na ráno; a ráno vystoupíš na horu Sinaj a zůstaneš stát tam na vrcholu
hory.
Tu sestoupil Hospodin v oblaku, Mojžíš se tam vedle něho postavil a vzýval
Hospodinovo jméno. Potom Hospodin prošel kolem něho a zvolal (...): „Pane,
jestliže jsem nalezl u tebe milost, pojď s námi. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť
naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví.“
Hospodin řekl Mojžíšovi:
Hleď, uzavírám s vámi smlouvu. Před veškerým tvým lidem způsobím divy, které se
nikdy nestaly na celé zemi a před žádným národem, aby všechen lid, uprostřed kterého
žiješ, viděl Hospodinovo dílo, neboť to, co s tebou udělám, bude cosi podivuhodného.“
Potom Hospodin řekl Mojžíšovi:
Napiš si tato slova, neboť na základě těchto slov jsem uzavřel smlouvu s tebou a s
Izraelem.“
Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu.
Napsal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.
z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
ilustr. Zbigniew Freus
DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ
Bůh vyhlásil deset velkých přikázání:
1/ "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Já tě mám rád. Já jsem tě zachránil před tvými
nepřáteli. Nebudeš se klanět ničemu jinému mimo mne."
"Nedělej si z ničeho jiného svého Boha."
2/ "Mluv o Bohu s úctou a opatrností."
3/ "Bůh určil jeden den ze sedmi za den odpočinku; považuj ho za jedinečný den."
4/ "Važ si svého otce a své matky."
5/ "Nezabíjej."
6/ "Manželé a manželky: musíte být jeden druhému úplně věrní."
7/ "Nebudeš krást."
8/ "Nebudeš lživě mluvit o druhých."
9/ "Nebudeš chtivě toužit po manželce, manželovi někoho jiného"
10/ "Nebudeš chtivě toužit po věcech, které mají ostatní lidé. Važ si toho, co máš ty..."
Podle Ex 20,1-17; De 5 5,1-21
Zpracováno podle knížky: "Moje malá biblická krabička / Malé moudrosti z Bible",
vydalo nakladatelství DORON
Obrázek: https://deti.vira.cz/files/files/importovano/Mojzis_sam7.gif
Aktivita: https://deti.vira.cz/files/files/importovano/desatero1.jpg