Ahoj děti,

víte, že jsme v neděli slavili Silvestra? Zdá se vám to divné? Ale je to tak! Slavnost

Ježíše Krále je opravdu takovým Silvestrem pro nás křesťany. Končí totiž jeden (liturgický)

rok a s Adventem, jehož první neděli už za pár dní oslavíme, začíná další rok. Jistě si

vzpomenete na to, jak jsme si v září povídali o různých "rocích": kalendářním, školním a

právě taky liturgickém. Můžete si znovu připomenout, kdy který začíná. S Adventem se

znovu vydáme na putování s Pánem Ježíšem, tak jak nám ho různé doby budou připomínat.

Ale víme, jaký ten náš Král je? O nějakém králi jste už asi slyšeli – svatém

Václavovi, Karlu IV.,kteří vládli kdysi naší zemi, nebo o nějakém současném králi; jsou

totiž země, kde nemají prezidenta, ale stále krále, protože jsou to království (Anglie,

Španělsko..). Tak si asi dovedete i představit, jak takový král vypadá, že se narodil na

zámku, nebo hradě a položili ho do královské kolébky, že nosí korunu, žezlo a jablko,

vládne v určité zemi, nechává si sloužit a dostává vzácné dary. Až potom zemře, uloží ho

do královské hrobky.

Ježíš je ale úplně jiný král. Ježíš se narodil v chlévě, protože nám chtěl být blízko (ne

daleko někde v paláci), je zobrazován na kříži s trnovou korunou – ano, náš král za naši

záchranu a vysvobození sám zemřel, vládne celému světu, nebi i zemi. Přicházel snad za

ním někdo s dary? Naopak! Ježíš sám sloužil a obdarovával ostatní, uzdravoval je. I dnes

Ježíš obdarovává. Dává nám ve svatém přijímání sám sebe. A nejlepší je, že Ježíš není

mrtvý, ale je živý a vládne stále. Není to skvělé mít takového krále?

Výjimečnost Krista krále si připomeňte v aktivitě "Úplně jiný král". V další aktivitě

si můžete krále vyrobit a nakonec si připomeneme, že Ježíš má rád všechny "obyvatele"

svého království, nechce, aby se nikdo cítil osamělý a smutný.