Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
Mešní texty
1. čtení – Sk 10,34a.37-43
Žalm 118,1-2.16ab+17.22-23
2. čtení – Kol 3,1-4 nebo 1 Kor 5,6b-8
Evangelium Jan 20,1-9 nebo Lk 24,13-35
Probudili jsme se do dne prázdného hrobu. Nejdříve ženy, které měly v úmyslu dokončit
pohřeb Pána Ježíše a pak apoštolové a další učedníci zjišťují, že hrob, smrt, šeol - podsvětí -
nemohou konkurovat Boží moci. Evangelista Jan, ten učedník, který doběhl ke hrobu první,
se nestydí poznamenat, že "Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých." (Jan
20, 9). Když vidí prázdný hrob, začínají rozumět. Prázdný hrob však představuje jenom
negativní informaci - nic nevypovídá o tom, jak Pán vstal, jakého druhu je teď jeho
existence. Pán Ježíš tu není. Ale kde je? Jak teď vypadá? Jak se to stalo? Tyto otázky
přetrvávají. Svatý Pavel napíše: Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v
slabosti, vstává v moci. Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i
tělo duchovní. Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ poslední Adam je však
Duchem oživujícím. (1 Kor 15, 43 - 45). Celá patnáctá kapitola tohoto listu stojí dnes za
přečtení. Tedy - vstává tělo zduchovnělé. Můžeme myslet na to, jak Maří Magdaléna nebo
emauzští učedníci nejdřív Pána Ježíše nepoznali, jak byl schopen přijít mezi ně, přestože byli
zabarikádování v domě. Nebo - a to je důležité hlavně pro nás - jak může být se svým tělem,
duší a božstvím přítomen ve způsobách chleba a vína. V tomto smyslu je Vzkříšení pořád
tajemstvím. Je to tak správně. Fakt, že nejsme schopni toto tajemství proniknout rozumem,
znamená jednak to, že se nemůže stát, že bychom to ovládli, měli to takzvaně v malíčku a
se nemuseli dál snažit. A pak, díky tomu, že je to tajemství, musí přijít ke slovu víra. Jestliže
svatý Pavel píše o vzkříšeném těle jako o zduchovnělém, znamená to, že se ho můžeme
"dotknout" také jen pokud k němu přistupujeme duchovně. Víra je duchovní dotek.
Komentáře k místu v Janově evangeliu ve dvacáté kapitole - o nevěřícím Tomášovi -
poznamenávají, že Tomáš něco jiného viděl a v něco jiného uvěřil. Dotkl se těla, ale uvěřil v
Ducha. To je to jeho zvolání "Pán můj ah můj.
Svatý Pavel nás v dnešním čtení nabádá: Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co
pochá shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je
na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš
život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. (Kol 3, 1-4). A to můžeme. Dnes a každý den. Tak
se i v nás projevuje tajemná moc Kristova vzkříšení. V této moci můžeme žít každý den. I v
těžkých situacích, jako je ta letošní, můžeme na sobě zakoušet Ježíšovo zmrtvýchvstání.
Požehnané a radostné Velikonoce vám všem!
váš Otec Karel