Ahoj děti,

pojďme si připomenout, jak to bylo s Mojžíšem, o kterém už jistě mnozí z Vás slyšeli. Narodil se v

Egyptě, když byl Izrael, národ, ze kterého pocházel, v této zemi v otroctví. Faraonova krutost

neznala mezí a tak jednoho dne vyhlásil, že nově narození synové Izraele nesmí zůstat naživu.

Mojžíš toho byl ale uchráněn a byl vychován ve faraonově paláci. Sám se ale později dopustil

zločinu, který ho donutil utéct až za hranice Egypta, do midjánské země. Za nějaký čas je odtud

povolán Hospodinem, aby Izrael z otroctví vysvobodil.

poznat.

Mojžíš pásl stádo svého tchána Jithra, midjanského kněze. Když vyhnal stádo za

step, přišel k Boží hoře Choreb. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně,

který šlehal ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel.

Mojžíš si řekl: „Půjdu se podívat na ten zvláštní jev, proč keř neshoří.“ Když

Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal z keře: „Mojžíši,

Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si

opánky z nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ A pokračoval: „Já

jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“ Mojžíš

zahalil svou tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pravil: „Viděl jsem

vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře.“

z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

ilustr. Zbigniew Freus

Obrázek: https://deti.vira.cz/files/files/importovano/Mojzis_sam3.gif

FARAÓN JE ZATVRZELÝ

Exodus 5 - 14

Mojžíš a Áron předstoupili před faraóna, krále Egypta, a řekli: “Toto praví

“Uvidíš, co faraónovi udělám,” řekl Bůh. “Já jsem Hospodin. Donutím faraóna,

aby můj lid propustil. Jděte znovu k faraónovi. Řekněte mu, že postihnu Egypt

hroznými pohromami, pokud neučiní tak, jak si přeji. Pak celý Egypt pozná, že já

jsem opravdu Hospodin.”

Mojžíš a Áron znovu předstoupili před faraóna. “Tak se prokažte nějakým

zázrakem, když tvrdíte, že vás opravdu posílá váš Bůh,” řekl jim faraón.

A tak Áron hodil svoji hůl před faraóna a ta se proměnila v hada. Ale potom totéž

udělali egyptští kouzelníci a tak faraón poslal Mojžíše a Árona pryč. Pak Bůh začal

jednat, jak předem varoval. Začaly se dít hrozné věci. Pokaždé posílal Bůh

dobytek na pastvě. Kroupy padaly všude, kromě země Gošen. Pak přišla hejna

kobylek, která zničila všechno zelené. Po nich byla po tři dny úplná tma. Faraón

chtěl ale stále s Bohem vyjednávat. Nechtěl izraelský lid propustit.

Pak se stala úplně nejhorší pohroma ze všech. V jediné noci zemřeli prvorození

synové ve všech rodinách v Egyptě, od faraónova syna a dědice až po syna

posledního otroka. V zemi Gošen ale byli Izraelci v bezpečí. Bůh jim řekl, co mají

udělat.

Každá izraelská rodina té noci zabila beránka a potřela jeho krví rámy domovních

dveří. Upekli beránka a jedli ho s hořkými bylinami a s nekvašenými chleby. A

smrt “přešla” jejich domy. (Proto od té doby jedí Izraelité jednou za rok ono

cestu i zlaté a stříbrné šperky a drahé oděvy.

Ještě jednou se faraón pokusil je zastavit. Krátce potom, co odešli, povolal svoje

vojsko. Vojáci nasedli do svých rychlých lehkých vozů, které byly taženy koňmi, a

pronásledovali Izraelce. Tou dobou dorazili Izraelci k jezerům a močálům u hranic

země. Egyptské vojsko už bylo blízko za nimi. Před nimi byla voda, za nimi

vojsko. Lid si zoufal.

Ale Mojžíš vztáhl ruku a Bůh poslal východní vítr. Ten vál celou noc a vysušil

cestu uprostřed vody, takže Izraelci mohli bezpečně přejít. Když se však Egypťané

vydali za nimi, voda se vrátila nazpět a celé faraónovo vojsko se utopilo. Tak Bůh

zachránil svůj lid a vyvedl ho z Egypta na svobodu.

ZLATÝ BÝČEK

Exodus 32

Když lid viděl, že Mojžíš dlouho z hory nesestupuje, shromáždili se k Áronovi a

řekli mu: „Nuže, udělej nám boha, který by šel před námi, protože nevíme, co se

přihodilo Mojžíšovi, tomu muži, který nás vyvedl z egyptské země.“ Áron jim

odpověděl: „Sejměte zlaté náušnice z uší svých žen, synů a dcer a přineste mi

je!“ Všechen lid tedy sňal zlaté náušnice, které měli na uších, a přinesli je k

Áronovi.

Vzal jim je z rukou, připravil formu a odlil z toho sochu býčka. Když to Áron

uviděl, zbudoval před ním oltář a dal provolat: „Zítra bude Hospodinova

slavnost!“ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi

vyvedl z egyptské země, jedná zvráceně. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti

nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina,

svého Boha, slovy: „Utiš svůj hněv, slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí

zkáza.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému

OBNOVENÍ SMLOUVY

Exodus 34

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vytesej si dvě kamenné desky, jako ty první. Já na tyto

desky napíšu slova, která byla na těch prvních deskách, které jsi rozbil. Buď

připraven na ráno; a ráno vystoupíš na horu Sinaj a zůstaneš stát tam na vrcholu

hory.

Tu sestoupil Hospodin v oblaku, Mojžíš se tam vedle něho postavil a vzýval

Hospodinovo jméno. Potom Hospodin prošel kolem něho a zvolal (...): „Pane,

jestliže jsem nalezl u tebe milost, pojď s námi. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť

naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví.“

Izraelem.“

Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu.

Napsal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.

z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

ilustr. Zbigniew Freus