Milé děti,

v dnešní evangeliu jsme opět s učedníky v Jeruzalémě. Vrátili se tam i ti

dva, kteří se s Ježíšem potkali na cestě do Emauz a pak Ho poznali při

večeři při lámání chleba. Ježíš je posílá zpátky do Jeruzaléma k ostatním

učedníkům.

Lk 24,35-48

Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše

poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed

nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že

vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají

pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a

přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim

ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a (jen) se divili.

Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před

nimi pojedl. Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě

byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v

Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus

bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem

národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“

Už se vám někdy stalo, že vyprávění, které jste slyšeli bylo tak úžasný, že jste si říkali, že to

snad ani není možné? Že se vám to snad jenom zdá? Někdo vykřikne: „To je neuvěřitelné!

Fakt! Hurá!“ Asi takovou radost měli učedníci, když se dozvěděli, že Ježíš opravdu vstal z

mrtvých. Prostě nechápali, jak je to možné. I tento úryvek najdete v Cestě světla na 6.

zastavení https://www.farnoststrasnice.cz/img/aktivity/e-cesta-svela_01.html Ježíš je po

vzkříšení trochu stejný jako člověk a i trochu jiný jako vzkříšený Syn Boží. Teď stojí mezi

učedníky. Kde se tu tak najednou vzal? Opět stejně pozdraví: „Pokoj vám!“ Nic. Nepoznávají.

Myslí, že je duch. Ježíš si nechá na sebe sáhnout. Rány po ukřižování Ježíše nebolí, jsou

oslavené. Jsou stálá památka na oběť na kříži. Pak si dá kus pečené ryby a jako člověk ji sní.

Vysvětluje jim proroctví z Písma. Tomu už snad trochu rozumí. Než odejde do nebe,

potřebuje, aby učedníci měli jistotu, že vstal z mrtvých. Jinak by o Něm těžko mohli lidem po

celém světě přesvědčivě vyprávět.

Také my se potřebujeme s Ježíšem setkávat. I za námi

přichází. Většinou v druhých lidech. Pomáhá nám a radí,

abychom Jej poznali, důvěřovali Mu, věřili a měli Ho

rádi. I my bychom měli s kamarády a všemi lidmi hledat

to dobré, co nás spojuje a vede k dobru.

Pane, děkujeme Ti za Tvou nekonečnou trpělivost a

lásku.

Nebojte se, radujte se https://www.youtube.com/watch?v=371qP1GMKW0