Milé děti,

dnes je masopustní úterý, vrcholí masopustní oslavy.

Letos jsme si moc neužili, nebyl ani karneval. Jestli jste

si ho ale udělali doma, pochlubte se nějakou fotkou. Na

nábožku míváme na přilepšenou koblihy, možná jste si

je upekli sami doma s maminkou.

Ve středu začíná postní doba. Každou přípravu a

čekání na něco důležitého v Bili i církvi symbolizuje

číslo 40. Od středy, nazývá se Popeleční, se budeme 40

dnů připravovat na Velikonoce. Připomínáme si, že Pán Ježíš se 40 dnů postil a modlil na

poušti, aby se dobře připravil na své poslání ve světě. Dobrý počtář možná namítne, že je

postní doba ještě o 6 dní delší. A má pravdu. Každá neděle, i ta postní, je slavností

Ježíšova vzkříšení. Proto v neděli půst nikdy není! Proč vlastně půst? A jaký?

Půst znamená něco dobrovolně pustit, nedělat, nevzít si. A když se nám to povede,

získáme čas a prostor nějakou věc mnohem lépe využít. Když nemlsáme, jíme skromně,

zůstanou nám peníze, za které můžeme koupit něco potřebného pro chudé lidi a udělat jim

tím radost. Když nebudu hrát na počítači, bude čas si společně doma pohrát nějakou hru

nebo si povídat. Najít si čas se pomodlit, přečíst si kousek z Bible. Postem dobrovolně

vylepšujeme svůj život z lásky k lidem a k Pánu Bohu. Hledáme cestu, jak být lepší.

Na Popeleční středu se v kostele světí popelec. Je to popel ze spálených posvěcených

palmových listů a z kočiček, které máme většinou doma za křížem. Jsou památkou na

Květnou neděli loňského roku, kdy se slavilo, jak Ježíš přijel na oslátku do Jeruzaléma.

Kněz nám popelcem dělá na čele kříž a připomíná: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se

navrátíš“. Nebo: „Obraťte se a věřte evangeliu“, jako lidem přikazoval Ježíš. Popel sice

pěkně špiní, ale taky pěkně čistí a leští. Třeba nádobí a sklo. Je tedy symbolem nejen

smrti, ale i nástrojem čistoty. Připomíná že bychom měli vyčistit a naleštit naši duši.

Každý den něco. Zkuste si napsat, co by asi bylo dobré změnit, nedělat a naopak dělat.

Rodiče vám jistě rádi poradí. Bylo by dobré se také modlit, abychom svoje snažení s

Ježíšovou pomocí zvládli. Ježíše na poušti pokoušel ďábel. Pozor, nám bude asi taky

našeptávat, že je to zbytečné, ať si klidně děláme, co chceme a neomezujeme se. Půst je

trénink, jak nad pokušitelem zvítězit. Pán Ježíš se taky nedal!

V postní době jsou zvlášť důležité dva dny přísného postu. Na začátku Popeleční středa,

kdy si připomínáme, jak Ježíše na poušti pokoušel ďábel. Předposlední den, na Velký

pátek si připomínáme Ježíšovu smrt na kříži. Pro děti nejsou nařízení tak přísná, jako pro

dospělé. Zkuste si třeba dát méně jídla a nebo sníst i to, co moc rádi nemáte.

Děti, představte si žravé chlupaté housenky. Likvidují listí na stromě až hrozí, že strom

zahyne. Pak se zakuklí. Nejedí, neškodí, ale někde uvnitř se mění. Po čase svého půstu v

kukle už mají takovou sílu, že prorazí její pevnou slupku. Vyletí krásný ušlechtilý motýl.

Jednomu človíčkovi bylo motýla líto a chtěl mu

pomoci. Naprasklou skořápku kukly mu odloupl, aby

mohl pohodlně vyletět. Ale motýl se jen klepal a nic.

Neměl vůbec sílu roztáhnout křídla a vzlétnout. I

barva křídel byla divná. Motýl se totiž nejdřív musí

zakuklit a potom vydat námahu a sílu, aby mohl létat

a být krásný. Tak ať jsou i z nás o Velikonocích také

tak ušlechtilí, silní a krásní motýli. Záleží na nás, jak

dobře se zakuklíme. S Boží pomocí to zvládneme :))