Ahoj děti,
minule jsme si podle obrázků připomínali příběh Pána Ježíše od okamžiku, kdy se
Maria dozvěděla od anděla, že se má stát jeho matkou. Byly tam taky obrázky, jak Maria
navštěvuje Alžbětu, jak se Ježíš narodil v Betlémě, jak svatá rodina musela utéct do Egypta
před králem Herodem. O tom všem už jsme si povídali. Poslední obrázek (ten, který vám
možná nebyl tolik povědomý) byl o pouti do Jeruzaléma, když bylo Ježíšovi 12 let. Tak si
přečtěme, jak to vlastně bylo (knížka Bůh mluví ke svým dětem, kterou doma jistě máte):
"Každý rok o velikonočních svátcích putovali Ježíšovi rodiče do Jeruzaléma. Když
bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho s sebou. Po svátcích se vydali na zpáteční cestu. Ale Ježíš
zůstal v Jeruzalémě. Jeho rodiče si toho nevšimli. Večer ho hledali u příbuzných a přátel.
Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma. Hledali syna v celém městě. Teprve třetího dne ho
našli v chrámě. Ježíš seděl u učitelů svatých písem. Naslouchal jim a kladl otázky. Všichni
žasli nad způsobem, jak se ptal a odpovídal.
Když ho rodiče viděli, užasli. Matka mu řekla: Dítě, proč jsi nám to udělal? Tvůj otec a já
jsme tě hledali plni strachu. Ježíš jim odpověděl: Proč jste mne hledali? Copak jste neviděli,
že patřím do domu mého Otce? Pak šel s nimi Ježíš zpět do Nazareta a poslouchal je."
(Lk 2,41-52)
Dnešní příběh nám připomíná, že Ježíš je Boží syn – našli ho v chrámě, v Domě jeho
Otce, ale také nám přibližuje Ježíše jako toho, který vyrůstá v rodině – u Marie a Josefa
– Ježíš pak šel s nimi zpět do Nazareta a poslouchal je. I my k někomu patříme, máme
rodinu. Máme maminku a tatínka, sourozence, každý má v rodině své úkoly, role. A tak to
měla jistě i svatá rodina. Příběh dvanáctiletého Ježíše nám připomíná, že všichni máme
také nebeského Otce, Pána Boha. Tomu můžeme svěřovat všechno a nemusíme nutně jen v
chrámu (kostele), když to teď moc nejde. Kdykoliv si na Pána Boha vzpomeneme, je to moc
dobře. Můžeme mu v duchu za něco poděkovat, o něco ho poprosit, jen tak být rádi, že jsme
jeho děti. A dneska bych vás ráda pozvala k tomu, abyste každý poděkoval za tu svou
rodinu. I když máme někdy nějaké spory, nejsme se sourozenci na sebe hodní, věřím, že
každý jste za svou rodinu vděční.
Abyste si lépe představili, jak v Nazaretě svatá rodina žila, připravila jsem obrázek
Josefa v dílně (jistě víte, že byl tesař). Starší z vás mohou zkusit doplnit i názvy nářadí,
nebo se můžete poradit s rodiči. Další je doplňovačka o nalezení dvanáctiletého Ježíše v
chrámě (část Každý k někomu patříme) a ještě přidávám oblíbené bludiště – měli bychom,
ale po cestě obejít všechna místa.
