13. setkání – 8. 12. 2020, on-line

Adventní příběh

Milá Kájo, Eliško, Denisko, Anežko, Klárko, Jakoubku, Ondro, Frantíku, Beníku a Jonášku,

jakpak to u vás dopadlo s Mikulášem? Přišel k vám? Moje děti šly Mikuláše hledat ven do města a

on jim mezitím nechal nadílku u nás na balkóně! Představte si to – slyšela jsem nějaký hluk, ale

neodvážila jsem se to prozkoumat, dokud nepřišly děti z procházky a šly se mnou! Musím říct, že

měly z Mikulášovi štědrosti opravdu radost, ale to vy jistě taky! Bylo by krásné umět se rozdělit

stejně, jako to uměl a umí biskup Mikuláš!

V dnešním dopisu jsem vám slíbila vyprávět adventní příběh, možná ho už někteří znáte. To je

velmi dobře, ale přesto pozorně poslouchejte, protože to je nejdůležitější příběh Vánoc, tak ať ho

nikdo nepoplete!

Jak se to vlastně stalo, že Bůh poslal na svět svého jediného syna Ježíše? V městě Nazaret žila

krásná a hodná dívka jménem Maria. Marii se zjevil anděl Gabriel a řekl jí o Božím plánu:

„Neboj se Marie, Bůh mne za Tebou posílá, abych Ti oznámil radostnou novinu – vybral si Tě za

matku pro svého syna!“. Maria byla velmi překvapená, ale důvěřovala Bohu a tak řekla: „Ano,

jsem připravená!“. A od té chvíle byla Maria těhotná, rostlo ji břicho, ve kterém měla synka.

Maria nebyla vdaná a tak se lidé divili, kde má tatínka k tomu děťátku. To, že Ježíšův tatínek

je Bůh, bylo tajné. Marie se měla ráda s mužem jménem Josef. Josef pracoval se dřevem, byl

tesař. Protože byl moc hodný, vzal si Marii k sobě. Staral se o ni a těšili se společně na narození

děťátka!

(Doplnění pro starší: Anděl Gabriel jí také řekl, že i její příbuzná jménem Alžběta čeká děťátko.

Marie se rozhodla ji navštívit a ikdyž ještě nebylo nic vidět, tak si Alžběta hned všimla, že je Marie

těhotná. Tedy Alžbětě to vlastně prozradilo zase její děťátko: „Moje děťátko v břiše právě poskočilo

radostí!“ Syn, který se Alžbětě brzy poté narodí, se bude jmenovat Jan a vy jste o něm možná slyšeli

tuto neděli v kostele – říká se mu Jan Křtitel a jeho úkolem bylo připravit lidi na příchod Pána

Ježíše.)

Čas pokročil a přiblížilo se narození Mariina děťátka. V tu dobu, ale vyšlo nařízení, že se všichni

lidé v té zemi musejí jít zapsat do svého rodného města. Josef se narodil v Betlémě a tak se

musel i se svojí manželkou Marií vydat na dlouhou cestu z Nazareta do města Betléma –

tehdy nebyla žádná auta nebo vlaky a tak museli jít pěšky. Aby byla cesta pro Marii snazší, vzali s

sebou oslíka a Marie na něm mohla jet.

Když přišel Josef s Marií do Betléma, bylo tam tolik poutníků, že bylo opravdu těžké najít

nějaké ubytování! Nakonec se tedy museli spokojit se stájí pro zvířata. A jak to všechno

dopadlo? Boží syn Ježíšek se narodil zde, ve chlévě. Josef s Marií zabalili Ježíška do pláště a

uložili do sena. Oslík a kravička pomáhali děťátko zahřívat a všem bylo dobře!

Milé děti, co bylo dál? To se dozvíte o Vánocích v kostele nebo zase z nějakého dalšího dopisu

nebo společného vyprávění. Dnes už nám zbývají jen úkoly! Děti, podívejte se na obrázek Marie a

anděla Gabriele, když ji přišel zvěstovat – říct, že si ji Bůh vybral jako maminku pro svého syna.

Jak vám připadá? Překvapená? Vystrašená? No, anděla nespatříme každý den...to ji mohlo určitě

překvapit, ale věřím, že přemýšlela také nad úkolem, který jí Pán Bůh svěřil! Asi měla jiné životní

plány a přesto poslechla Boží vůli, protože Bohu věřila! A tak děti zkuste tento týden – stejně jako

Maria - také splnit bez odmlouvání nějaký úkol, o který vás maminka nebo tatínek požádají (přece

jim věříte, že to s vámi myslí dobře). Třeba uklidit hračky? Poslechnout nebo se rozdělit o