Květná neděle B

Mk 15,1-39 (zkrácené)

Pilát chtěl lidu vyhovět, proto jim propustil Barabáše. Ježíše dal

zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. Vojáci ho odvedli dovnitř

dvora, to je do vládní budovy, a svolali celou četu. Oblékli mu

rudý plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho začali

pozdravovat: „Buď zdráv, židovský králi!“ Bili ho rákosovou holí

po hlavě, plivali na něj, klekali na kolena a holdovali mu. Když se

mu dost naposmívali, svlékli mu rudý plášť, oblékli mu zase jeho

šaty a vyvedli ho, aby ho ukřižovali. Jistého Šimona z Kyrény,

který právě přicházel z pole a šel kolem – otce Alexandrova a

Rufova – přinutili, aby nesl jeho kříž. Přivedli ho na místo,

kterému se říkalo Golgota, což znamená v překladu Lebka. Dávali

mu víno s přimíchanou myrhou, ale on ho nepřijal. Přibili ho na

kříž a rozdělili si jeho šaty: losováním o nich rozhodli, co si kdo

má vzít. Bylo devět hodin dopoledne, když ho ukřižovali. Jeho

provinění hlásal nápis: „Židovský král.“ Zároveň s ním ukřižovali

dva zločince, jednoho po jeho pravici, druhého po levici. Ti, kdo

přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili, potřásali hlavou a

říkali: „Hleďme, chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase

vystavět! Zachraň sám sebe a sestup z kříže!“ Stejně tak se mu

mezi sebou posmívali i velekněží a učitelé Zákona a říkali: „Jiným

pomohl, sám sobě pomoci nemůže. Mesiáš, izraelský král! Ať

nyní sestoupí z kříže, abychom to viděli a uvěřili!“ Tupili ho i ti,

kdo byli spolu s ním ukřižováni. Když bylo dvanáct hodin, nastala

tma po celém kraji až do tří odpoledne. Ve tři hodiny zvolal Ježíš

mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“, to je v překladu:

„Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Když to uslyšeli

někteří z těch, kdo stáli kolem, řekli: „Hleďte, volá Eliáše!“ Jeden

z nich odběhl, namočil houbu do octa, nastrčil ji na rákosovou hůl

a chtěl mu dát pít; říkal přitom: „Počkejte, chceme vidět, zdali ho

Eliáš přijde sejmout!“ Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl

naposled. Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů.

Když setník, který stál při tom naproti němu, uviděl, že tak

vydechl naposled, prohlásil: „Tento člověk byl opravdu syn Boží!“