3. neděle postní B
Jan 2,13 -25
Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma.
V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam
sedí. Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a
býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům
holubů řekl: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ Jeho
učedníci si vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.“
Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš
dělat?“ Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase
postavím.“ Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let – a ty že
bys ho zase postavil ve třech dnech?“ On však to řekl o chrámu svého těla.
Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl
říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl. Když byl v Jeruzalémě o
velikonočních svátcích, mnoho jich uvěřilo v jeho jméno, když viděli
znamení, která konal. Ježíš se jim však sám nesvěřoval, protože znal
všechny a nepotřeboval, aby mu někdo něco o lidech vykládal. Sám totiž
věděl, co je v člověku.
Znám Desatero? Jednám podle něho?
Chodím rád do kostela pozdravit Pána Ježíše?
Vím, jak se tam mám chovat?
Chodím rád/a
do kostela pozdravit
Pána Ježíše
a jsem tam
hodný/á
