Slovo Farníkovo
Vložit příspěvek:
Autor: Petr Nejedlý | Datum: 2009-09-06 08:39:51
Unést čas a sebe,
najít Krista, nebe,
v nás samých,
povznést se nad hřích,
neutopit se v trablích.
Život je víc než smrt-
tak Ho každý den žij.
Autor: Marie B. | Datum: 2009-03-05 12:44:05
1. zastavení - Krista odsuzují na smrt
Odsouzen jsem k smrti
dřív než jsem se narodil.
Nezplodila mě láska,
a proto mě nikdo nemiluje.
2. zastavení - Ježíš přijímá na sebe kříž
Na mně je prokletí
nechtěného
a všichni mě proklínají.
Musím být odstraněn.
3. zastavení - Poprvé padá Ježíš pod křížem
Já jsem jen "případ"
- nejsem člověk,
jsem "případ" nechtěného
těhotenství,
nepříjemný "případ",
který lze snadno odstranit.
4. zastavení - Ježíš potkává svou matku
Tvé setkání, Pane,
bylo bolestné,
ale já nemám matku,
aby mě oplakávala.
Uzavřen jsem v lůně ženy,
která mě dá zavraždit.
5. zastavení - Šimon Cyrenský pomáhá Ježíši nésti kříž
Tobě jeden člověk
pomáhal nést kříž,
mně nikdo nepomůže.
Ba dokonce lékař
podá ženě narkózu,
aby netrpěla,
když já budu umírat.
6. zastavení - Veronika podává Ježíši roušku
Ach, kdyby i mne mohla
jedna Veronika potěšit
v mé bezmocnosti!
Což nikdo nezná moje
i lidské neštěstí?
Proč mlčí zákony?
Proč mlčí křesťané?
7. zastavení - Ježíš padá podruhé pod křížem
Dokud jsem takto malý,
mohou mě snadno zahubit.
Můj otec počítá,
kolik bych ho stál.
Má smrt je lacinější
a proto zahynu.
8. zastavení - Ježíš těší Jeruzalémské ženy
Nepomohly Ti, Ježíši,
plačící ženy.
Nemohly zabránit Tvé smrti.
Na co jsou mi zákony,
které moji smrt
ještě uzákoňují.
9. zastavení - Ježíš padá potřetí pod křížem
Případ je jasný,
musím padnout.
Lidské plánování zjistilo:
právě pro mne není místo
ani chleba na velké Zemi.
Musím zemřít!
10. zastavení - Ježíše zbavují roucha
Tobě při ukřižování
vzali oděv, já ještě vůbec
nemám oděv,
mám jen svou kůži,
za kterou mě pevně uchopí.
11. zastavení - Ježíše přibíjí na kříž
Tebe přibili na kříž,
mne rozřežou na kusy
a všechny ty kusy
dobře spočítají,
aby nedošlo k infekci!
12. zastavení - Ježíš umírá na kříži
Ty umíráš - i já umírám.
Ty jsi nevinný - já též.
Vzpomeň si, Pane i na mne,
až přijdeš do království
věčného života ...
13. zastavení - Ježíše snímají s kříže
Jako mrtvý jsi mohl spočívat
v klíně, z kterého jsi zrozen.
Ale já - já jsem jenom prokletí,
břemeno, které bude
obtěžovat svědomí.
14. zastavení - Ježíše ukládají do hrobu
Ty dostáváš hrob
a já popelnici.
Budu čekat na soudný den
a budu muset svědčit
proti "rodičům".
Složil Dr. Richard Thalmann, farář ze sv. Gallenu
Autor: Petr Nejedlý | Datum: 2009-02-01 11:23:37
Den zajisté tento svatý jest Pánu našemu, protož nermuťtež se, nýbrž radost Hospodinova budiž síla vaše. Nehemiáš 8:10b - Bible kralická
Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou. Nehemiáš 8:10b - Český ekumenický překlad Písma svatého
Netrapte se! ale Radujte se!
Dvojí přístup k tomu samému, ať děláme, co děláme nemáme se trápit, ale usilovat o radost z Hospodina a vyhlížet blížící se zdárné dokončení našeho činění.
Hospodinova radost bude silou i záštitou, motorem i ochranou. Radujte se a čiňte. A Bůh nám všem požehná ...
A naše oči uzří Jeho slávu v našem životě.
Autor: Petr Nejedlý | Datum: 2008-12-28 10:50:14
Když se chce, tak to jde... To říká přísloví.
Je však důležité chtít, sejít se, podělit se o sebe ...
Každý na to má, dostal to od Boha, a to, k užívání a činění dobrého...
Přeji všem, do Nového roku 2009, aby se vám dařilo a nic nepřišlo nazmar.
Autor: Marie B. | Datum: 2008-09-03 19:57:11
Milá Pavlo,
ptáte se, kolik bolesti se vejde do života matky a kolik trápení unese za život jeden člověk ...
Z Vašich slov přímo čiší utrpení, které v sobě nosíte, které ukrýváte před veřejností, které Vás však zároveň stravuje a ničí. Může Bůh chtít, aby Jeho děti takto trpěly a byly každodenně zkoušeny z odvahy a síly žít, když se jim večer nechce zavřít oči, protože při každém pokusu o usnutí se jim vrací bolestné vzpomínky. A když se jim pak nakonec usnout podaří, ráno se probouzejí vyčerpanější než předchozí večer, navíc s ještě větší nejistotou, zda Bůh o jejich životní situaci opravdu ví.
Narodila jsem se v africké křesťanské rodině, mí rodiče byli velmi zbožní, ale zároveň hodně praktičtí lidé. Učili mě všemu, co mě může v životě potkat. V rámci možností jsem nepoznala mnoho bídy, i proto, že se všichni členové rodiny snažili o vše dělit a nic si nenechávat pro sebe. Především moje matka mi však připomínala, abych nezapomněla na to, že náš život nemá smysl pouze tehdy, když se usmíváme a jsme šťastni. Kolikrát mě zavedla před kříž, který jsme si vyřezali ze dřeva, protože to bylo znamení naší věčné záchrany: hle, i Jeho život měl význam, bez Jeho utrpení a smrti bychom nedosáhli sami záchrany.
Vůbec jsem netušila, kolikrát si na tato její slova v budoucnu vzpomenu a kolikrát si je budu připomínat večer při usínání a ráno při vstávání. Patricius, můj manžel, byl sice pohanem, ale zpočátku se zdálo, že si mě vzal právě proto, že na mě obdivoval vlastnosti křesťanské dívky. Jak snadno se však rozčílil, jak rychle vzplanul a pak urážel všechny kolem sebe. Ano, i mě, svou ženu!Byla jsem povinna snášet tolik příkoří? Dnes již nad tím tak neuvažuji, rozhodla jsem se, že svůj kříž ponesu až do konce a nejednou mi pouze tichá modlitba k Ukřižovanému pomáhala, abych se na manžela znovu a znovu obracela s láskou v očích a trpělivě mu vysvětlovala, že svou horkokrevností nic nevyřeší. Dnes už ani nevím přesně, kdy jsem poprvé zjistila, že se mění. Pak to šlo rychle a já nevěřila vlastním uším, když požádal o křest. Ale než jsme se mohli z našeho vzájemného sdílení víry radovat, rok po svém křtu Patricius zemřel.
Nová bolest, nové proudy slz, nová touha umřít s ním.
Zůstaly mi tři děti. A především syn Augustin - kvůli otci nebyl zatím pokřtěný. Je to nadějný a moudrý mladý muž. Neříkám to jako jeho matka, ale jako žena, která naslouchá svému okolí. A právě ti, co ho znají a nevědí, jaký příbuzenský vztah nás s Augustinem pojí, se o něm vyjadřují velmi pochvalně. Neznají prý nikoho s takovou brilantností, s takovým rozumovým potenciálem, s takovým vášnivým zápalem pro věc. Jen kdyby ... jen kdyby žil trochu jinak, než žije. Umí si užívat života plnými doušky a ještě se tím chlubí. Kolik měl dívek - a dokonce zkusil i lásku muže. Jak si umí brát ze života všechno, co mu nabízí a je přesvědčen, že by byl hloupý, kdyby těmi dary pohrdal ...
Jsem jeho matka. Mám ho ráda a vím, že nesu zodpovědnost i za jeho duši. Už dávno jsem mu přestala neustále vyčítat jeho způsob života slovy. Ví však o tom, že mě to trápí a ničí. Občas stačí jen můj laskavý pohled a pohlazení a on, ač už je dospělý, se ke mně nakloní: "Já vím, matko ..."
Pouze Bůh ví, kolik bolesti nosím v srdci a kolik trápení mi už jeho způsob života přinesl. Rozhodla jsem se ho následovat všude, kam půjde, abych mu byla nablízku, kdyby potřeboval poradit, něco se zeptat ve víře ... a především, abych se za něj nezapomněla modlit. Augustin ví, že nejsem jeho služka, přesto však nechápe, proč Bohu předkládám jeho způsob života, když on se změnit nehodlá.
A tak se i teď dívám na kříž a ptám se, jestli mám pokračovat dál a nebo to už vzdát a vrátit se domů k pokojnému životu. Přímo hmatatelně však z kříže cítím laskavý pohled Krista, kterým mě zve, abych zůstala s ním. Abych nesla své břímě statečně a s vědomím, že to utrpení, které prožívám, On zná. A že v mém nitru učiní ještě další prostor pro to, aby se tam bolest vešla. Abych se neudusila v slzách. Abych nepodlehla depresím a smutku. Abych se nesrovnávala s těmi, kteří podobnou bolest znají pouze z vyprávění.
Pavlo, nevím, kolik bolesti unesete. Ale vím, že Bůh unese veškerou bolest lidstva. I tu Vaši. A že často zůstane jediným, který bude ochoten být s námi, když už nikdo jiný nebude chtít slyšet o našich trápeních.
Věřím, že bude-li to Jeho vůle, obrátí se i můj syn Augustin. A že i Vaše bolest bude korunována vyslyšením modliteb, které můžete k tomu svému trápení pokaždé přidat. A nejlépe je začít ještě dnes.
Monika
(Tento dopis může být povzbuzením mnohým matkám naší farnosti)
Autor: Marie B. | Datum: 2008-08-05 19:45:14
Nejkrásnější den? Dnes.
Největší překážka? Strach.
Nejlehčí věc? Mýlit se.
Největší chyba? Vzdát se.
Kořen veškerého zla? Sobectví.
Největší rozptýlení? Práce.
Největší neúspěch? Ztráta odvahy.
Nejlepší odborníci? Děti.
Nejzákladnější potřeba? Komunikace.
Nejhlubší radost? Být užitečným druhým.
Největší tajemství? Smrt.
Nejhorší vlastnost? Zlá nálada.
Nejnebezpečnější člověk? Lhář.
Nejhorší pocit? Hněv.
Nejkrásnější dar? Odpuštění.
Nejdůležitější instituce? Rodina.
Nejlepší cesta? Ta, která je správná.
Nejpříjemnější zážitek? Vnitřní pokoj.
Nejvlídnější přijetí? S úsměvem.
Nejlepší lék? Optimismus.
Největší uspokojení? Splněná povinnost.
Nejspolehlivější zdroj síly? Víra.
Nejpotřebnější lidé? Kněží.
Nejkrásnější věc na světě? Láska.
(Matka Tereza z Kalkaty)
Autor: Marie B. | Datum: 2008-07-16 21:13:58
Autor: Marie B. | Datum: 2008-06-09 16:40:31
Úvaha nenarozeného dítěte
1.5. Moji rodiče mi dnes dali život.
15.5. Tvoří se ve mně nové žíly a tělo dostává rychle své tvary.
21.5. Ozval se první tlukot mého srdce. Kdo ještě může pochybovat, že žiji?
22.5. Nemohu pochopit, proč má moje maminka se mnou tolik starostí.
28.5. Mé nožičky a ručičky začaly růst.
6.6. Na mých ručičkách se začaly tvořit prstíčky. Je to hezké, brzy s nimi budu moci uchopit věci.
15.6. Dnes si moje maminka uvědomila, že jsem v jejím lůně. Mám z toho velkou radost.
20.6. Nyní je jisté, že jsem holčička.
6.7. Již mi roste hlava a obočí mě zdobí.
8.7. Oči jsou již vyvinuté, i když jsou víčka zavřená. Brzy se s nimi budu dívat na všechnu krásu
světa, zvláště na svoji maminku.
19.7. Srdce mi dobře pulsuje, cítím se tak dobře a jsem velmi šťastná.
20.7. Ale dnes mě moje maminka zavraždila.
Způsob vraždy - umělé ukončení těhotenství ...
Autor: Marie B. | Datum: 2008-01-06 19:08:00
Satan svolal světové shromáždění padlých andělů. V zahajovacím projevu ke svým zlomocným pomocníkům pronesl: "Nemůžeme zabránit křesťanům, aby chodili do shromáždění. Nemůžeme jim vzít Bibli a bránit v poznávání pravdy. Nemůžeme je ani odloučit od biblických hodnot, na nichž po celé generace lpějí, ale musíme udělat něco jiného. Musíme jim zabránit, aby si vytvářeli důvěrný a trvalý vztah s Kristem. Když s Ním navážou spojení, naše moc nad nimi je zlomena. Proto je nechme chodit do kostelů a modliteben, neberme jim jejich konzervativní životní styl, ale zaměřme se na jejich čas, aby nemohli prožívat blízkost a obecenství v Ježíši Kristu. Svého cíle dosáhneme nejlépe tím, že jim budeme překážet v jejich snaze být se svým Zachráncem o samotě. Musíme být po celý den v jejich přítomnosti, abychom jim znemožnili tak důležité spojení."
"Jak to máme udělat?" volali andělé. "Zaměstnávejte je malichernostmi života a používejte nespočet efektních triků, abyste zabavili jejich mysl," odpověděl. "Lákejte je utrácet, utrácet, utrácet a potom si půjčovat, půjčovat, půjčovat. Zaplavte jim schránky reklamní poštou, letáky, objednávkovými katalogy a nabídkami zboží zdarma, nabízejte služby a falešné naděje. Ať jsou v jejich životě peníze vždy na prvním místě. Přesvědčte ženy, aby raději neměly děti, aby chodily do zaměstnání na plný úvazek, aby kariéra byla důležitější než rodina. Ať manželé pracují šest nebo ještě lépe sedm dní v týdnu, deset až dvanáct hodin, aby si mohli dovolit svůj životní styl. Braňte rodičům trávit společný čas s dětmi. Jejich rodiny se začnou brzy rozpadat. Domov už nebude poskytovat rodině azyl před tlaky každodenních starostí. Drážděte jejich smysly, aby nemohli naslouchat tichému hlasu a rozjímat nad Božím slovem. Naučí se mít stále puštěné rádio, budou poslouchat naši hudbu, kdykoliv řídí své automobily. Přesvědčte lidi, že mají mít stále zapnutou televizi, video, CD nebo počítač. Ať ve všech obchodech a restauracích hraje hlasitá hudba. Tohle všechno přehluší jejich mysl, nebudou schopni naslouchat jeden druhému a rozbije to jejich jednotu s Kristem. Nezapomeňte zaplnit jejich noční stolky časopisy a novinami. Bombardujte jejich mozky zprávami celých 24hodin. Postarejte se o jejich víkendy. Ať se do zaměstnání vracejí vyčerpaní, neztišení a nepřipravení na nadcházející týden. Nedovolte jim vyjít si do přírody a přemýšlet o Božích zázracích. Dejte jim chléb a hry, ať se vybouří během sportovních událostí, na koncertech. Připravte jim pastvu pro oči. Ať je baví akční filmy, drážděte jejich smyslnost. Nezapomeňte na billboardy u silnic. Ani na dovolené je nenechte na pokoji. Pošlete je na exotická místa, do zábavních parků... Jen ať se baví tak, jak se baví svět. A když se sejdou k duchovnímu společenství, přihrajte jim klepy a řečičky ze světa, zahrajte jim na nervy a hlavně: nedovolte jim čerpat sílu z Bible, aby odešli se zatíženým svědomím a rozbouřenými city.Nechte je být součástí programů duchovního snažení. Čím více, tím lépe. Přeplňte jejich životy nepřeberným množstvím dobrých důvodů nemí čas na modlitby ani příležitost hledat moc Boží. Brzy budou pracovat z vlastních sil, obětují zdraví a rodinu pro dobro příčiny."
Shromáždění skončilo. Ďábelští andělé nedočkavě odešli plnit své úkoly - působit, aby se křesťané všude na světě předháněli v množství nových sborových programů, aby neměli čas na své rodiny ani bližní a pobíhali z místa na místo, z akce na akci, sem a tam. Byl ďáblův plán úspěšný? Posuďte sami.
Autor: Petr Nejedlý | Datum: 2007-12-30 09:32:37
Něco starého končí, aby něco nového mohlo začít.
Něco ještě není vidět, aby se to najednou objevilo.
Z ničeho se stalo něco nebo někdo, pokud chce....
Autor: František od Ježíšovy radosti | Datum: 2007-11-04 08:11:49
Podzim je čas plodů.
Sklízíme to, co jsme zaseli a o co jsme přes rok pečovali.
Je jich hodně, a jsou velké?
Doufám, že jich máte dost. Rozdělte se ....
Podzim je čas plodů.
Autor: Petr Nejedlý | Datum: 2007-09-02 09:21:22
Považte,jak malý oheň může zapálit veliký les.
List Jakubův 3:5 b
Malá jiskřička, trochu sucha a hoří celý les,
tak to vypadalo letos v Řecku. Spousta zla.
Přesto je možné, pohlížet na malou jiskřičku
jako na záblesk velikého a blahodárného světla.
Tato jiskra je uložena v každém z nás
a záleží i na nás, navzdory našemu okolí,
zda-li chci a konám, zda rozdmýchávám nebo hasím.
Je potřeba rozfoukávát opatrně a vytrvale.
Modlím se za to, aby toto fungovalo,jak u mě,
tak i v mém okolí. Když se spojí lidé v lásce
a družné spolupráci, pak jdou i zázraky.
Staňme se spolutvůrci těchto zázraků.
Autor: Petr Nejedlý | Datum: 2007-05-13 08:56:28
Ano, tak začínaly promluvy izraelitům,
kde se oznamovalo všem a veřejně, že
Bůh má svůj národ rád, že jej miluje,
ale na oplátku očekává a vyžaduje
úplnou účast izraelitů v konání,
které směřovalo k společnému blahu
izraelitů.
Bůh říkal, vyber si můj milovaný,
buď život nebo smrt, vše bude záležet
na tvém přístupu a konání.
Čiň dobro a povede se ti dobře,
nečiň dobro nebo konej zlo a tvůj
život umenšován, povede do záhuby.
Nebýt činný nebo jen tak napůl,
to Bohu, slovy Pana Ježíše nevyhovuje,
Běda vám vlažní, běda vám ...
A otázka se nabízí sama : Jaký jsem?
Co dělám nebo nedělám? Kam spěji,
do života věčného nebo do záhuby?
Odpověď leží v nás, ve mě, v tobě ...
Autor: František od Ježíšovy Radosti | Datum: 2007-02-26 00:37:59
Je tu možnost se sdílet, a dělá to někdo?
Je tu příležitost se projevit, ale nějak to vázne?
Je tu nebo není alespoň další farník?
Nemáte potřebu , nebo odvahu, nebo se nechce.
Chybí zkušenosti, nevadí zkuste to a získejte je.
Je tu tutu tututu tutututu...
to troubím právě na vás bratři a sestry ...
Autor: Jan Herbin | Datum: 2006-11-08 16:14:44
Tento příspěvek se mi velice líbí. Není vysmátý a rádoby hezky a správně dobrý. Nehladí nikoho po vláscích a nevtírá se sociálním autoritám. Je vidět, že někdo se i dnes, v době uspokojivě normalizované a selektované demokultury, která se již začala vnitřně a duševně rozkládat, hledá a ptá se Nebes. A slyší požadavky Krále lidí a hukot andělských rojů. I když nerozumí všemu, chápe, že se něco děje. Ano, takový člověk je dnes hrdinou.
Autor: František od Ježíšovy Radosti | Datum: 2006-11-05 08:37:32
Dne 4.11.2006
Teď a tady je velmi výstižné spojení dvou nenápadných slůvek, které mění dějiny.
Tato dvě slůvka nehovoří nic o tom, co bylo, ani neslibují nic do budoucna.
Tato dvě slůvka vyjadřují reálné uchopení přítomnosti jednotlivcem, jedním konkrétně žijícím člověkem, který nikde nestatuje jako divák nebo jen konzument,ale je účastníkem úžasného díla přetváření přítomnosti,
je spolutvůrcem, je společníkem,
kterého není možné vynechat, překřičet nebo odsunout, to nejde, jinak se vše pokazí
a zhatí.
Teď, to je přítomnost a jen v ní je život.
Tady, to je místo, které nikde jinde na světě není, tady se to děje.
A u těchto dvou nepatrných slůvek jsem já a Bůh a spolu tvoříme. Nejde to jeden
bez druhého, protože by jinak nic nebylo, nic by se nestalo, nic by nevzniklo a tedy nebylo
uvedeno v život.
Bůh nemůže beze mě tvořit, když u toho nebudu a nebudu spolupracovat. A pranic nezáleží, zda Boha vnímám, uznávám nebo odmítám. Bez nás dvou to prostě nejde.
Nemohu, ať dělám cokoli před Bohem utéct, není žádného místa a kdo si to myslí,
ten uskutečňuje svým "živořením" svůj životní omyl, který přináší smrt, a to totální.
„Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali;jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“ Jan 13:34
A to znamená ne včera a ne zítra, ale teď a tady, po všechny dny světa.Kdo toto přehlíží a nenaplňuje, ten zemřel jednou pro vždy.
Vím, milovaní, že jsou to velmi tvrdá slova, ale je to tak, a vím, co říkám.
„Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky,
které nám Bůh připravil."
Efezským 2:10
Tyto dobré skutky se nedají konat ani v minulém čase, ani v budoucím, ale teď a tady.
Pro jejich konání máme předpoklady všichni, nikoho nevyjímaje, ať je jakýkoli.
A náš podíl závisí na naší spoluúčasti, jejíž nenaplňování je pro každého z nás osudné.
„A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!“
Jakubův 1:21-22
Ano, naše spása, náš život věčný, který nebude až tam kdesi v budoucnu, ale začíná
každým okamžikem teď a tady, v přítomnosti neměnného Boha, který nezná čas v našem
pojetí, ale zná a žije stále přítomné
teď a tady.
A k čemu nás den co den Bůh vyzývá? K tomuto:
„Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.“ Jan 14:12
Dejme každý z nás šanci sobě i Bohu, abychom mohli realizovat toto dílo:
„Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno,vždyť je psáno: `V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.´ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!“ 2 Korintským 6:1-2